Týden očima Petra Schwarze: O penězích, vínu, bloudění, špatném odhadu… a také jednom obrazu
Týden očima Petra Schwarze: O penězích, vínu, bloudění, špatném odhadu… a také jednom obrazu
V Česku řádí chřipka a další respirační choroby a ve východní Asii začal rok Draka. V Poslanecké sněmovně se opět hrdě obstruovalo, Senát neschválil ani neodmítl zvýšení platů ústavních činitelů a soudců, takže ho posunul k podpisu prezidentovi - a Soudcovská unie hlavu státu vyzvala, aby normu vetovala.
Vláda řešila situaci kolem předčasných důchodů téměř 110 tisíců lidí z části rizikových profesí a vymyslela to tak, že nejsou spokojeny ani odbory, ani zaměstnavatelé. A guvernér národní banky Michl pro Financial Times oznámil, že by chtěl, aby až 5 % z celkových rezerv banka uložila v bitcoinech. Čímž by se Česko zařadilo hned za Salvador a Bhútán, která jako jediné světové země něco podobného udělaly.
Čtěte také
Šéfka Evropské centrální banky Lagardeová reagovala vzápětí: po rozhovoru s Michlem si podle jejích slov je jistá, že je šéf České národní banky „přesvědčen o nutnosti mít likvidní a bezpečné rezervy“. Lagardeová považuje za nepravděpodobné, že by se kterákoliv země Evropské unie rozhodla zařadit bitcoin do svých devizových rezerv, kryptoměna podle ní nesplňuje kvůli své vysoké volatilitě a potenciálním rizikům spojeným s praním špinavých peněz kritéria ECB ani žádné země v unijním bloku.
Méně diplomatický byl Michlův předchůdce v čele národní banky Rusnok: označil takový krok za za nepřijatelný hazard se stabilitou finančního systému, připomněl, že evropští centrální bankéři považují vnitřní hodnotu bitcoinu za nulovou a dodal, že to už by bylo lepší koupit archivní vína. A mimochodem, i ten Salvador, který před čtyřmi lety dokonce bitcoin přijal k americkému dolaru jako druhou oficiální měnu, od toho tento týden ustoupil.
Čtěte také
Zatímco u nás řádí, mezi vládnoucími špičkami na Slovensku se rozmáhají stavy, které těžko označit jinak, než jako paranoidní. Premiér Fico obvinil občanskou iniciativu Mír Ukrajině, která na Slovensku pořádala prozápadní protesty, že z pozadí připravuje státní převrat ve spolupráci s Gruzínskou legií, což je jednotka gruzínských dobrovolníků pomáhající bránit Ukrajinu před ruskou agresí.
Dokládal to dva roky starou fotkou z Bratislavy, kam přijel šéf Gruzínské legie Mamulašvili na křest knihy o sobě a tam byl zvěčněn s členkou iniciativy Štasselovou. A další fotkou, na které je Mamulašvili zachycen s otcem slovenského opozičního lídra Michala Šimečky Martinem při předání jednoho ze sanitních vozů zakoupených ze sbírky slovenských občanů.
Čtěte také
Podle Fica dokonce vojenská jednotka Gruzínské legie na Slovensku působí a je zapojena do snah svrhnout vládu. Jaké jsou k tomu důkazy ale podle šéfa slovenské tajné služby Gašpára novináři, a tedy veřejnost, nemají jakékoli právo vědět. Mamulašvili považuje své spojování s protesty na Slovensku za zábavné, pro Slovensko ale situace vůbec zábavná není.
A protože nepřátel, kteří mohou za vše, není nikdy dost, Fico obvinil z toho, že zasahují do dění na Slovensku i české politiky a média. Přičemž zřejmě neměl na mysli šéfa hnutí ANO Babiše, který Fica před posledními volbami podpořil, jak připomněl český premiér Fiala.
Dobré oko sběratele
Dnes je přesně pět let od Brexitu, 1. února 2020 Velké Británie z Evropské unie odešla. Je tedy čas bilancovat. Takže: ekonomika je slabší, což se po covidu stalo nejenom jí, ale té britské mnohem výrazněji, a migrantů přichází ještě několikanásobně více, akorát už nejsou z evropských zemí, ale hlavně z Nigérie, Indie, Pákistánu, Zimbawe či Číny.
Čtěte také
Právě lepší ekonomika a méně migrantů byly dvě hlavní brexitové vějičky, není tedy divu, že podle průzkumů nadpoloviční většina Britů by zas ráda do Unie a téměř dvě třetiny považují za Brexit za neúspěch. Jen necelá třetina považuje odchod z Unie za dobrý a 11 % ho vidí jako úspěch. Vypovídající.
A perlička na konec. Dobré oko prokázal sběratel, který na blešáku v americké Minnesotě koupil za 50 dolarů obraz, protože mu tahy štětce připadaly jako charakteristické pro slavného van Gogha.
Odborníci mu dávají za pravdu, pokud pravost potvrdí i experti van Goghova muzea v Amsterdamu, může mít toto dosud neznámé mistrovo dílo hodnotu až patnácti milionů dolarů. Mnoho štěstí nejen při nákupu obrazů přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
