Julie Hrstková: Nezávislý bitcoin závisí na politicích
Cena bitcoinu překonala na počátku týdne 106 tisíc dolarů (asi 2,5 milionu korun). Za celý letošní rok se cena teto kryptoměny zdvojnásobila. Bitcoin zkrátka nastoupil vítězné tažení. A těm, kteří mu nevěřili, včetně autorky tohoto komentáře, každý den dokazuje, že jde aktivum, které by měl mít každý v portfoliu.
Některé společnosti, jako je například Tesla či softwarová firma MicroStrategy, která vsadila na nákup bitcoinu, dokonce používají tuto kryptoměnu jako jedno z aktiv. A tvrdí, že je chrání před inflaci a ekonomickou nejistotou.
Čtěte také
Společnosti jako Microsoft a Amazon zaznamenaly návrhy akcionářů prosazující zařazení bitcoinu do svých aktiv.
Michael Saylor, spoluzakladatel a výkonný předseda společnosti MicroStrategy, se dokonce nedávno nechal slyšet, že i tradicionalisté jako Warren Buffett by se mohli nechat přesvědčit, aby přijali BTC. Podle něj jsou hotovostní rezervy Buffetovy společnosti Berkshire ve výši 325 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 7,7 bilionu korun) extrémně neefektivní.
Připomeňme, že Warren Buffet není milovníkem bitcoinu, nechce investovat přímo do jeho nákupu a kdysi jej dokonce přirovnal k jedu na krysy.
Bitcoin a světové vlády
Hlavním důvodem aktuálního růstu ceny je výrok nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, který uvedl, že má v plánu vytvořit strategickou rezervu bitcoinů v USA podobnou tomu, jako je strategická rezerva ropy. Trump během prezidentské kampaně slíbil, že ze Spojených států učiní „krypto hlavní město planety“. Investoři proto sázejí na to, že nastupující Trumpova administrativa nastolí přívětivější regulační prostředí.
Čtěte také
Nutno dodat, že současný šéf americké centrální banky FED Jerome Powell podobné nadšení nesdílí. Minulý týden na summitu New York Times uvedl, že bitcoin není výzvou pro tradiční měny, jako je americký dolar, ale spíše pro zlato. Podle něj jej lidé používají jako spekulativní aktivum, jen je na rozdíl od zlata virtuální.
Jednotlivé země jsou zatím ve vztahu k bitcoinu poněkud opatrné. Podle poskytovatele údajů CoinGecko držely vlády po celém světě v červenci letošního roku 2,2 procenta celkové nabídky bitcoinů.
Poněkud překvapivě se bitcoinu nedávno dostalo podpory i od ruského prezidenta Vladimira Putina, který uvedl, že současná americká administrativa podkopává roli amerického dolaru jako rezervní měny v globální ekonomice tím, že jej využívá k politickým účelům. A to podle něj nutí mnoho zemí obrátit se k alternativním aktivům včetně kryptoměn.
Strmý růst
Na začátku letošního roku britská fintechová společnost Finder odhadla, že bitcoin v roce 2024 čeká strmý růst a že se jeho cena do konce roku vyšplhá 90 tisícům dolarů. Skutečnost ji předběhla.
Aktuální prognózy se pohybují kolem 130 až 200 tisíc dolarů za bitcoin na konci roku 2025.
Bitcoin je sice naprosto nezávislá měna, její vývoj ale evidentně závisí na tom, nakolik ji jednotlivé země, především Spojené státy, zahrnou do své legislativy i finančních rezerv. Postupná akceptace kryptoměn coby rezervního aktiva ve spojení s regulací, k níž jednotlivé země přistupují, dodá další impuls k ceně bitcoinu a možná i dalších měn.
Přesto by nebylo špatné nezapomenout na přirovnání bitcoinu ke zlatu, kterého se dopustil šéf FEDu Powell. Bitcoin může přinést pohádkové zisky. Existuje ale i opačná strana trhu.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
