Týden očima Petra Schwarze: Lekce v chůzi po provaze

Michal Šmarda
Michal Šmarda

Světoznámá francouzská provazochodkyně Tatiana-Mosio Bongongaová přešla v centru Prahy po laně napjatém 35 metrů vysoko nad zemí bez jištění vzdálenost 350 metrů a po cestě připojila i nějaký ten kotrmelec. Kolik z předních českých politiků tuto jistě vítanou lekci před podzimní parlamentní sezónou sledovalo, není známo.

Přijďte s jiným kandidátem

Prezident Zeman splnil slib a vskutku v půlce srpna oznámil, jestli jmenuje premiérem mu oficiálně navrženého nominanta sociální demokracie Michala Šmardu ministrem kultury. Naplnit ústavu, která mu káže bez dalších možností, aby premiérem navrženého kandidáta prostě jmenoval, ale prezident nehodlá. Šmardovu nominaci odmítl a vyzval předsedu ČSSD Hamáčka, aby přišel s jiným kandidátem.

Je to hodně nechutná politická hra, která rozkládá principy parlamentní demokracie. Prezident nemá co vyzývat Hamáčka, Šmardu mu oficiálně navrhl premiér Babiš (ANO), ne Hamáček. Babiš, aby mohl vládnout, uzavřel s Hamáčkem koaliční smlouvu, ve které dobrovolně přistoupil na to, že sociální demokracie bude moci určovat, kdo za ní bude ministrem.

Nyní je tedy na Babišovi, aby buď přinutil prezidenta dodržovat ústavu, třeba kompetenční žalobou, nebo dokázal vyjednat s Hamáčkem, že sociální demokracie svého kandidáta změní, nejspíš za nějaké ústupky, anebo premiér přiznal, že nedokáže koaliční smlouvu dodržet, a pak nejspíš čelil odchodu ČSSD z vlády se všemi důsledky. Pokud Babiš nedokáže ani jedno, neukazuje se zrovna jako silný premiér. Situaci, jak se vyjádřil, chce řešit teprve až se vydovolenkuje.     

Zadělat na problémy

Šmardovi prezident Zeman vytkl, že se doposud nezabýval problematikou kultury, a není tudíž odborně kompetentní. Je zajímavé, že mu ale třeba nevadilo jmenovat do funkce ministryně obrany Karlu Šlechtovou (nestranička za ANO), která do té doby k armádní problematice taky nepřičichla, či do funkce ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), který se s ekologií potkal tak nanejvýš takříkajíc z druhé strany jako ředitel chemičky z holdingu Agrofert. Měli jsme určitě i dost horších ministrů.   

Například předchozího ministra kultury Staňka (ČSSD), kterého naopak prezident Zeman dlouho odvolat odmítal. Jak se ukázalo, poslední den ve funkci dokázal svému nástupci vytvořit ještě pěknou horu problémů k řešení.

Nejen že vyšel vstříc velkému sponzorovi Zemanovy kampaně a proti názoru vlastního ministerstva i památkářů osobně rozhodl, že je možné zbourat chráněné Hadí lázně v Teplicích, bez vysvětlení náhle odvolal i dlouholetého předsedu Ústřední knihovnické rady Víta Richtera, čímž naštval knihovníky, a také odvolal radu, která rozděluje peníze na festivaly, v jejímž čele tak nějak shodou okolností stál člověk, kterého prezident hodně nemá rád, senátor Mikuláš Bek, a na kterou si stěžoval další Zemanův podporovatel. A pak že náhody neexistují.  

Nezanechat stopy

Podle rozhovoru zoologa Miloše Anděry v Právu se u nás už v podstatě kdekoli můžete potkat se šakalem. Objevila se další z pum, které sice někdo viděl, ale které zřejmě uměly nezanechat stopy, tentokrát u Trutnova.

Zvláště na Moravě se přemnožili hraboši, kterým svědčí sucho, a když na ně jedna zemědělská firma použila jed, zabila desítky u nás stále vzácnějších zajíců. Ať umíme katastrofám radši předcházet, zvláště těm, na kterých máme podíl sami, přeje posluchačům českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.

Autor je komentátor Českého rozhlasu