Tvrdé oříšky by měla EU raději louskat ihned ...

18. červen 2002

Evropská unie se pilně připravuje na důležitý summit ve španělské Seville koncem týdne. Problémů, které si žádají řešení, je hned několik.

Ve dnech 21. a 22. června, tedy v pátek a v sobotu, se ve španělské Seville sjedou nejvyšší představitelé Evropské unie, aby na závěr španělského předsednictví a předání ?štafety? Dánsku, zhodnotili uplynulé období a přijali nová doporučení, která už několik dní připravují ministři zahraničí v Lucemburku a předtím se podobně činili i ministři vnitra a spravedlnosti.

K doporučením, o kterých se bude v Seville jednat, patří, co do budoucího rozšiřování, zejména 1600-stránková zpráva o pokroku předvstupních jednání s kandidátskými zeměmi a o jejich úspěších i nedostatcích. Má v ní být jak pochvala, tak i kritika, zejména co do nedůsledných či neprovedených reforem státní správy, nepružnosti soudů, neschopnosti uvádět legislativu unie do běžné praxe a podobně. Závěry pak hovoří o nutnosti napravit nedostatečné zakotvení nezávislosti centrální banky v zákoně, o nutných změnách potravinářských a veterinárních zákonů a také o nedostatečné ochraně intelektuálního vlastnictví v Polsku; dále pak o přílišné závislosti médií na vládě a o velkém schodku veřejných rozpočtových financí v Maďarsku a například o absenci zákona o veřejných zakázkách v České republice. Unie pak zdůrazňuje, že rozpočtové schodky jsou pro kandidátské země velkým nebezpečím, které by mohly ohrozit zejména pozdější vstup do systému jednotné evropské měny euro.

Ministři zahraničí unie se v Lucemburku nedokázali zcela dohodnout v dalších oblastech, tedy ohledně společné politiky v oblasti ilegálního přistěhovalectví a společné ochrany vnějších hranic ? zejména co do postihu zemí, které ilegální emigraci vlastních občanů nepřímo podporují -- a bude zajímavé, jak nakonec v Seville uspějí vrcholní představitelé.

Stejně tak se ministři nedohodli na reformě Společné zemědělské politiky, prosazované některými členskými zeměmi a ohledně dotací zemědělcům kandidátských zemí, kterým se nelíbí už existující návrh, že by dotace diskriminačně začínaly na 25ti procentech úrovně nynějších členů a vyrovnaly by se až po deseti letech. Pro reformu dotačního systému unie se současně v rozhovoru pro nedělník listu FAZ vyslovil německý kancléř Schroeder, který prostě prohlásil, že jeho země si už nemůže dovolit rozšíření nynějších dotací na nové členské země, neboť z celkové sumy sedmi a půl miliardy euro, co by to stálo, by mělo Německo platit samo celou čtvrtinu a ono už na to nemá. Navíc, pokud by program pomoci podepsalo, přestoupilo by hranici povolených výdajů v unii a bylo by za to kritizováno a bylo by prý proto lepší a spravedlivější, kdyby země unie, které v posledních letech ze systému dotací samy nejvíce těžily, nyní přišly se solidárním nápadem, jak by samy novým členským zemím pomohly. Alternativou by podle Schroedera byla důkladná reforma celého systému dotací Společné zemědělské politiky, který požírá téměř polovinu celého rozpočtu unie.

Není divu, že po takové sprše se ministři raději dohodli, že s kandidátskými zeměmi budou dál jednat o všech dalších bodech zemědělské kapitoly a jen dotace ponechají mimo až do podzimu. Podle některých pozorovatelů proto, že v Německu budou mezitím volby a nová vláda by mohla ušetřit jinde a být proto přístupnější.

Mluvčí komisaře pro rozšiřování Verheugena Jean-Christophe Fiori však k celému problému prohlásil: ?Já mohu jen zopakovat ono už dobře známé stanovisko komise, že přímé platby jsou součástí aquis communautaire (tedy zákonů unie), že nebyly nikdy formálně vyňaty na berlínském summitu v roce 1999, který schválil rozpočet do roku 2006, i když je pravda, že nebyly zahrnuty do kalkulací finanční perspektivy 2000 ? 2006, ale také z ní nebyly nikdy formálně vyňaty. V dlouhodobém výhledu usilujeme o to, aby bylo dosaženo jednotného zemědělského trhu se stejnými podmínkami pro všechny.? Tolik mluvčí komisaře Verheugena, i když odborníci poznamenávají, že vyjádření neodpovídá tomu, jak si situaci vykládají některé země, například opět Německo, které tvrdí, že dotace byly jen dočasným vyrovnáním zemědělcům v roce 1992, poté co tržní reformy snížily ceny zemědělských produktů, že už dávno splnily svůj účel a že by měly být zrušeny. Debata tedy pokračuje a je jasné, že pokud jsou dotace součástí práva unie, pak je musí v plné míře dostat i nové členské země. Pokud nikoli, pak by je neměl dostávat nikdo, ani nynější členové.

Jiný možný spor otevřel v úterý předseda Evropské komise Romano Prodi, když zveřejnil svůj plán na zjednodušení fungování bruselské ?vlády unie?. Jelikož jsou jednání komise někdy zdlouhavá a dohoda je těžká, Prodi navrhuje vytvoření sboru méně než deseti místopředsedů, kteří by každý měli na starosti několik oblastí agendy komisařů a řešili by problémy na každodenní bázi. Komisaři, kterých s rozšířením ještě přibude, se pak budou scházet jen dvakrát do měsíce a řešit strategické otázky. Prodi se domnívá, že plán by napomohl zvýšení pružnosti rozhodování komise a byl by tak součástí vnitřních reforem unie, o kterých se už déle diskutuje. Jak plán přivítají členské země, to uvidíme už koncem týdne, ovšem při současném zjevném omezení pravomocí Rady ministrů, asi nebude příliš populární. Sevillský summit toho má kromě uvedených oblastí naplánováno ještě více, včetně schválení financování vojenských operací unie v rámci úkolů bezpečnosti kontinentu, dále pak obchodní jednání, včetně dohod s Iránem a podobně. Uvidíme tedy, jak se vydaří.

rse@rozhlas.cz

Spustit audio