Tuskova napínavá americká jednání

Nové členské státy, od Rumunsko po Estonsko, prý Mirka Topolánka při jeho americké misi bedlivě sledovaly, protože co vyjednal ve Washingtonu on, bude se prý nejspíš týkat i jich.

Až se v Evropském parlamentu bude o českém sólovém výstupu v příštích dnech jednat, uvidíme, nakolik to platí. Nejde totiž o to, že by ostatní země snad Čechům jejich elektronicky udělovaná víza nepřály. Problém je v tom, že jestliže se jeden stát rozhodl jednat s Washingtonem v této věci bilaterálně, není vyloučeno, že se americká vláda bude snažit uplatnit český mustr i na všechny ostatní.

Víza pro Čechy ale nebyla jedinou záležitostí, při které Topolánkova vláda postavila své partnery v unii při jednáních s Američany před hotovou věc: podstatně závažnější je dohoda o umístění amerického radaru v Brdech, která je -podle Topolánka- po jeho návštěvě ve státech až na dvě nebo tři slova pod střechou. Kupodivu bez ohledu na to, jestli bude západní aliance na svém příštím summitu v Bukurešti tento způsob obrany opravdu akceptovat jako společnou věc. A bez ohledu na to, že po změně vlády ve Varšavě není vůbec jisté, jestli radar doplní plánované americké rakety na polském území.

Současná cesta polského šéfa kabinetu Donalda Tuska do Washingtonu bude tedy pro Prahu nanejvýš napínavá, a to tím, že tam Tusk bude jednat jen a jen za svou vlastní zemi: Tuskovy požadavky jsou totiž mnohem tvrdší než Topolánkovo vyjednání účasti Česka na americkém technologickém výzkumu. Varšava žádá finanční pomoc na modernizaci své armády ve výši 20 miliard euro a k tomu ještě rakety Patriot 3 na svou vlastní obranu. Podobně pomohly USA totiž svého času Turecku nebo Izraeli. Polsko ale slyšelo zatím z Washingtonu jen sliby. Ve skutečnosti muselo poslat své vojáky do Afghánistánu i do Iráku se zastaralou výzbrojí, protože se žádné podstatné americké pomoci zatím nedočkalo. A to přesto, že si před pěti lety koupilo americké stíhačky F-16.

Navíc, podobně jako u nás, není ani v Polsku obyvatelstvo nadšeno z vyhlídky na to, že jeho území má sloužit jako základna pro zvýšení - v první sledu především americké- bezpečnosti. Podle výzkumů veřejného mínění jsou dvě třetiny Poláků k plánům Washingtonu skeptičtí a poukazují na to, že kdyby Moskva chtěla ohrozit stabilitu Evropy, stačilo by jí k tomu přivřít kohoutek s plynem.

Středoevropský raketový obranný štít s radarem slouží toho času spíše jako argument Bushovým republikánům ve volebním boji. Jenže v rozpočtu amerického parlamentu nejsou na požadavky, se kterými vyrukoval před svou cestou do Washingtonu Donald Tusk, jednoduše peníze. A zda se bude případná demokratická vláda ve věci raketového obranného štítu tolik angažovat jako Bushovi republikáni, je spíše nepravděpodobné.

Výsledky Tuskovy návštěvy ve Washingtonu a dubnový summit Nato v Bukurešti budou tedy do značné míry směrodatné i pro další dění v Praze: je totiž dost nepředstavitelné, že by zdejší parlament nakonec schválil česko-americkou dohodu, se kterou by v Evropě zůstal jako ten příslovečný kůl v plotě.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .