Turecké trhy

2. září 2010
Sedmý světadíl

Turecko je zeleninový a ovocný ráj. Každý, kdo se v této zemi někdy dostal na nějaký trh, mi dá určitě zapravdu.

Turecko se nemůže pyšnit bůhvíjakým průmyslem, ale co může být jeho chloubou na sto procent, je právě zemědělství. Vždyť pěstování ovoce a zeleniny je skoro jediným zdrojem obživy lidí na venkově. Každý, kdo má malé nebo větší políčko, vyráží se svými plody do města, kde je po zelenině a ovoci celý rok velká poptávka.

Trhy, kterým se v Turecku říká pazary, tu probíhají od nepaměti a nejedna turecká hospodyně vám potvrdí, že do moderních samoobsluh sice chodí nakupovat mouku, rýži a další suroviny, které se dají skladovat, ale že pro čerstvou zeleninu, ovoce, domácí vajíčka i sýry, chodí jedině na pazar. Trhy mají velkou tradici, každý den je ve větších městech trh na jiném místě. Jsou tu potom trhy pondělní, úterní, středeční a tak dále. V pondělí se trh koná na jednom náměstí, v úterý zase na velkém parkovišti, ve středu najdete trh v dlouhé ulici spíš na okraji města. Prostě každý den má zboží k dispozici jiná část města. Lidé jsou na tento systém navyklí a nakupují většinou na celý týden. Znamená to udělat pořádný nákup, protože tureckou kuchyni tvoří z velké části právě zelenina. A co tedy konkrétně na trhu najdete?

Vlastně nevíte, kde s nakupováním začít. Ze všech stran se na vás valí nejen vůně čerstvě natrhaných rajčat, paprik, okurek nebo cibulí. Ze všech stran na vás zároveň křičí prodávající, aby přilákali co nejvíce zákazníků. Pokřikují cenu svého produktu, které se upřímně často nedá odolat. Uvažte sami – do české měny převedeno, kilo třešní nebo meruněk se tu prodává za 10 korun, kilo melounu za 4 koruny. A podobné ceny jsou tu o všeho. V supermarketech je vše v průměru o třetinu až polovinu dražší. Turecké ženy možná i proto většinou přijíždějí s nákupní taškou na kolečkách, protože celotýdenní nákup by jen tak v obyčejných taškách domů neunesly. Nakupují kila paprik na výrobu tradičních plněných paprik, kterým se říká dolma, kila rajčat, které jsou základem většiny pokrmů a nesmí chybět na žádném stole se snídaní. Nakupují i cibuli, česnek, lilek, kukuřici a fazole. Ty prodávají někteří farmáři už oloupané. Turecké trhy vůbec překvapují svou čistotou a organizací a nakupuje se na nich velmi pohodlně. Zboží je vždy čisté, vše je pohromadě, chcete-li koupit salát, u stejného stánku dostanete hned i čerstvou petržel, mátu a kopr. Tyto bylinky se tu prodávají k salátům jaksi automaticky. Stejně jako voňavé citróny, bez nichž si Turci neumí představit nejen saláty, ale ani ryby nebo dokonce polévky.

Za stoly plnými vyskládaného ovoce a zeleniny vidíte mladé muže, starší ženy i děti. Ti všichni vyrazili do města už brzy ráno, aby se večer vraceli s pokud možno prázdnými auty a plnými kapsami utržených peněz. Jejich práce – to je tvrdá dřina. Rodiny, které se věnují zemědělství, jsou často odkázané na své malé pole, a tak je do práce zapojený každý. I proto není výjimkou, když vám rajčata nebo okurky bude vážit teprve šestiletý chlapec. Jeho otec totiž stojí na druhém konci velkého stolu. Čím více rukou, tím více se prodá. Na trhy do města přijíždějí velmi brzy a domů se vracejí často až za tmy.

Kromě ovoce a zeleniny na tureckých trzích najdete i další produkty. Ve velkých pytlích jsou na prodej třeba vlašské ořechy, turecky dževis, které zase nemohou v turecké kuchyni chybět, když se vyrábějí deserty. Kdo by si nepamatoval třeba na slavnou baklavu. Ale z těchto ořechů se připravuje i studená omáčka, která se servíruje s grilovanou rybou, anebo se z nich dělá i velmi ostrá tuhá pasta, podávaná s chlebem jako jeden druh předkrmu. Na stolech jsou často vyskládané i jufky, kulaté kusy těsta, připomínající české listové těsto, ze kterého se připravuje jiná turecká pochoutka – börek. Seženete tu i olivy, vinné listy pro přípravu jiného druhu dolmy a dokonce i čerstvé ryby. Kromě masa tu najdete zkrátka všechno, co patří do turecké kuchyně.

Trhy jsou součásti života každého tureckého města. Otevírají se brzy ráno a ještě v podvečer nakoupíte vše, co potřebujete. Nemáte-li auto a nechce-li se vám s nákupem jít domů pěšky, většina těch větších trhů má navíc zajištěnu dopravu autobusem zdarma. Zákazníky pak staré, často vyřazené, ale stále funkční autobusy rozváží po celém městě.

Pokud se vydáte do Turecka, určitě se na nějaký ten trh vydejte, stačí se zeptat někoho ze zaměstnanců hotelu anebo vlastně kohokoli na ulici, jestli o nějakém trhu neví. Mladí Turci většinou mluví anglicky, tak by vám mohli poradit. Na trhu pak nezapomeňte ochutnávat. To patří k nakupování. Přece nebudete kupovat zajíce v pytli. Chcete-li třešně, rajčata nebo jablka, vždycky můžete nejdřív ochutnat. Co se naopak na těchto typech trhů nedělá, je smlouvání. U zlata, oblečení nebo turistických předmětů si smlouvejte klidně do rána, to je součástí Turecka, ale na obyčejném zeleninovém a ovocném trhu jsou už ceny tak přátelské a nízké, že pokusem o smlouvání byste spíš prodávajícího urazili.

Seriál Současné Turecko vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.