Trauma, jako by šlo o život. Děti, které mají tátu a mámu za mřížemi, se cítí ohroženy
Říká se jim zapomenuté děti – jednoho nebo rovnou oba rodiče mají ve vězení. V České republice jich podle odhadů založených na počtu vězňů může být 30 až 40 tisíc. Řeší trable, se kterými by se pral i dospělý, a často jsou na to samy. Rodina přitom přichází i o to nejcennější – o společně prožitý čas. Dokument Kateřiny Kubalové vypráví příběh několika dětí a jejich rodičů a ukazuje, jak se s takovou situací rodina vypořádala a jak ji změnila.
15letý Fíla se musel bez rodičů obejít od svých dvou let, kdy si pro oba přišla zásahová jednotka. Chvíli vyrůstal s dědečkem později v dětském domově. „Na rodiče jsem měl velkou zlost. Mámě jsem řekl, že jestli se ještě někdy dotkne drog, tak už s ní nikdy nepromluvím.“
Autorka: Kateřina Kubalová
Dramaturgie: Jakub Horáček
Mistr zvuku: Tomáš Gsöllhofer
Produkce: Štěpán Ron
Premiéra: 28.04.2024
Podle Gabriely Kabátové z Mezinárodního vězeňského společenství je největším problémem dětí vězněných rodičů neošetřené trauma. „Děti se cítí ohrožené na životě. Odchod rodiče prožívají podobně, jako kdyby zemřel. Rodina většinou neví, jak na situaci reagovat. Problémy se v dítěti zazdívají a to může mít velmi vážné následky.“
S vězněným rodičem se může v současné době jeho dítě vídat tři hodiny jednou za měsíc. Covid přinesl častější využívání videohovorů. Své o tom ví také Hana, maminka pětileté a devítileté dcery. Bez táty byly skoro čtyři roky.
„Hodně jsme si telefonovali. Dobré bylo, že měl 20 dní přerušení trestu, ale když jsme si ho vyzvedávali, věděli jsme, že to zase skončí.“
Jak situaci vnímají děti a jak se cítí rodiče, když nemohou být se svými dětmi? Jak na dětství bez mámy či táty vzpomínají dnes už dospělí lidé, kteří ho před lety zažili. Pomáhá dětem vězňů vůbec někdo, nebo jsou opravdu zapomenuté? Poslechněte si celý dokument Kateřiny Kubalové, vysíláme v repríze.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
