Třaskavé Nobelovy ceny za mír: Ocenění Henryho Kissingera, Jásira Arafata i Baracka Obamy

7. říjen 2016
Henry Kissinger

Nobelova cena za mír se každoročně uděluje za zásluhy v oblasti humanitárních aktivit a mírového hnutí, obhajoby lidských práv anebo zprostředkování mírového řešení národních a mezinárodních konfliktů. Kolem ocenění, které každoročně uděluje norský Nobelův výbor, se v novodobé historii už rozpoutala řada vášnivých debat.

Ze všech Nobelových cen vyvolávají právě Nobelovy ceny za mír kontroverze určitě nejčastěji. Důvod je podle doc. Jaroslava Šebka z Historického ústavu Akademie věd nasnadě: „Tyto ceny nesou silný politický podtext, a proto si myslím, že jsou tak kontroverzní, protože často lidé, kteří dostávají tyto ceny, nejsou jednoznačně těmi, které bychom bez váhání označili za mírotvůrce.“


Někteří byli na Nobelovu cenu za mír nominováni hned několikrát, přesto ji nikdy nezískali. Patří mezi ně třeba indický politický a duchovní vůdce Mahátma Gándhí. Mnohokrát byl nominován první československý prezident Tomáš G. Masaryk. Podle Jaroslava Šebka by si cenu určitě zasloužil i Václav Havel. Nobelovu cenu za mír doposud nikdy nezískal žádný papež.

Cena míru pro strůjce bombardování Vietnamu

Dokládá to i ocenění z roku 1973. Tehdy Nobelovu cena za mír získal americký ministr zahraničí Henry Kissinger a vietnamský vůdce Le Duc Tho za úsilí uzavřít příměří ve vietnamské válce. Představitel Vietnamu však cenu odmítl převzít.

„Kissinger ve stejné době, kdy vyjednával o ukončení války ve Vietnamu, současně pracoval ve štábu americké administrativy prezidenta Nixona a rozhodoval také o intenzivním bombardování severního Vietnamu, které mělo zemi přimět k ukončení války,“ vysvětluje Jaroslav Šebek. Podle Šebka byla podobná kontroverze i kolem Nobelovy ceny za mír pro Menachema Begina a Anvara Sadata za uzavření míru mezi Egyptem a Izraelem v roce 1979.

Kontroverze vzbudil Anvar Sadat i Evropská unie

V podobné pozici byl podle něho i izraelský premiér a později také prezident Šimon Peres, který dostal v roce 1994 Nobelovu cenu za mír spolu s Jicchakem Rabinem a Jásirem Arafatem. Nejkontroverznější z této trojice byl podle Šebka právě Arafat, zakladatel Organizace pro osvobození Palestiny, která vedla proti Izraelcům i ozbrojený boj.

Palestinský vůdce Jásir Arafat

Poslední kontroverzi vidí Jaroslav Šebek v Nobelově ceně za mír pro amerického prezidenta Baracka Obamu. Ten získal ocenění v roce 2009, tedy rok po svém zvolení. „Neměl příležitost se nějakým způsobem zapsat do dějin jako člověk, který udělal nějaký mírový projekt. Rok po nástupu do funkce žádnou Nobelovu cenu za mír dostat neměl.“

V roce 2012 byla Nobelova cena za mír udělena Evropské unii – konkrétně za prosazování míru, demokracie, usmíření a lidských práv v Evropě. Euroskeptici to označovali za omyl, ale Jaroslav Šebek si myslí, že cena byla oprávněná, protože evropský proces integrace si ocenění zaslouží.

Spustit audio
autoři: Andrea Skalická, Jana Přinosilová