Tradice zdobení vánočních stromků sahá nejméně do 15. století

Jak píše Judith Flandersová v knize Biografie Vánoc, původ vánočního stromku obestírá řada mýtů. Reformátor a zakladatel protestantismu Martin Luther podle jedné pověsti věřil, že Boží dobrotu ztělesňují borovice.

Čtěte také

Petr Holub: Vánoce bez stromů

Čtěte také

Vánoční stromky nejsou z lesa, ale z plantáže. Smrk roste deset let, jedle až patnáct

Jiná pověst, která byla populární v 15. století, zase vypráví příběh svatého Bonifáce, který v 8. století zabránil pohanské lidské obětině pod dubem tím, že strom porazil. Na jeho místě vyrostla jedle, jejíž větve ztělesňovaly Ježíšovu věčnou pravdu.

Některé verze příběhu o Bonifácovi tvrdí, že světec porazil i tuto novou jedličku a pověsil ji vzhůru nohama. Z toho měla údajně vzniknout tradice zavěšovat stromky obráceně na znamení Svaté Trojice, někdy s jablkem na špičce místo hvězdy.

Tradice vánočních stromků má však prokazatelný původ ve středověkém Německu. V roce 1419 ozdobil jeden cech ve Freiburgu strom jablky, oplatkami, pozlátkem a perníčky.

Na Štědrý den se také hrály takzvané „rajské hry“ na oslavu svátku Adama a Evy, který na tento den připadá, a v nich figurovala stále zelená jedlička s přivázanými jablky. Písemnosti dosvědčují zdobení stromků vlnou, slámou, jablky, ořechy a preclíky.

Nejstarší trh s vánočními stromky se údajně nacházel v alsaském Štrasburku, kde se nezdobené stromy prodávaly už v 17. století. Podle badatelky Flandersové písemnosti zaznamenávají „první zdobený stromek v domě“ v roce 1605 ve Štrasburku; visely na něm růže, jablka, oplatky a další cukrovinky.

Už v 15. století však byla po vánočních stromcích tak velká poptávka, že štrasburské úřady vydaly zákon, který trestal uřezávání větví borovic. A ve třicátých letech 16. století Alsasko nařídilo, že žádná domácnost nesmí mít o Vánocích víc než jeden stromek.

Dárky pod stromečkem

První zmínky o vánočních stromcích v domácnostech v Severní Americe pocházejí z přelomu 18. a 19. století. Flandersová našla záznam o borovičce v Severní Karolíně z roku 1786. V roce 1805 pak jedna škola pro americké indiány, kterou provozovali Moravští bratři, poslala žáky do lesa pro „zelený stromeček na Vánoce“.

Logo|foto:Český rozhlas

Podobné příklady z první poloviny 19. století se objevily i na Středozápadě a dál na západě Spojených států, kde například němečtí přistěhovalci zdobili v Texasu vánoční stromky mechem, bavlnou, pekanovými ořechy, červenými papričkami, girlandami a popcornem.

Zdobený vánoční stromek s dárky naskládanými pod ním má však původ zcela konkrétní. Časopis Time poukazuje na rytinu anglické královny Viktorie, prince Alberta a jejich dětí okolo vánočního stromku a dárků, která se v roce 1848 objevila v novinách Illustrated London News.

Přední ženský časopis v Americe Godey’s Lady’s Book rytinu přetiskl o pár let později s názvem „Vánoční strom“. Podle spisovatelky Flandersové se tento obrázek „vtiskl do lidového povědomí natolik, že když v roce 1861 Albert zemřel, byli všichni přesvědčení, že zvyk vánočního stromku přinesl do Anglie právě tento německý princ, když se tam přiženil“.

Pravý, nebo umělý?

Tradice obřích vánočních stromů na veřejných prostranstvích je zřejmě americká a pochází z 19. století. Elektrická lobby tehdy prosadila „národní vánoční strom“ v Bílém domě na oslavu elektřiny – skoro 18 metrů vysokou jedli balzámovou pokrývalo dva a půl tisíce žárovek.

V roce 1931 byl vztyčen třicetimetrový vánoční strom u rozestavěného Rockefellerova centra. Na jeho instalaci v době velké hospodářské krize pracovalo mnoho nezaměstnaných, a strom se tak stal symbolem naděje. 

Čtěte také

Pravé vánoční stromky prospívají životnímu prostředí, umělé dejte do bazaru, radí Guardian

Později přišly stromky z umělé hmoty, které v Americe dodnes převládají. Ve zhruba 95 milionech amerických domácností s vánočním stromkem bylo v roce 2018 umělých 82 % a jen 18 % skutečných. Důvodů je celá řada – v době klimatických změn mají opravdové stromy obtížnější podmínky k růstu, za velké recese v letech 2007–2009 jich farmáři vysázeli méně a stromy obvykle rostou sedm až deset let.

Říká se, že umělé stromky šetří životní prostředí. Americké Národní sdružení vánočních stromů však na ekologicky zaměřené spotřebitele apeluje, aby kupovali pravé stromky, protože tím podporují místní ekonomiku – rostou ve Spojených státech a Kanadě a jsou obnovitelné, zatímco ty z plastu se dovážejí z Číny a navíc obsahují nerozložitelné plasty, uzavírá časopis Time.