Toulavá planeta v Mečounovi

15. listopad 2012
Toulavá planeta CFBDSIR2149 v Mečounovi

Astronomové objevili volně se pohybující planetu, která neobíhá kolem žádné hvězdy. Od Země je vzdálena 100 světelných let.

Pomocí Velmi velkého dalekohledu (VLT) Evropské jižní observatoře a Kanadsko-francouzsko-havajského dalekohledu se podařilo vědcům objevit těleso, které je s největší pravděpodobností planetou toulající se vesmírem. Protože planeta neobíhá kolem žádné hvězdy a je k Zemi poměrně blízko, podařilo se astronomům sledovat podrobněji její atmosféru.

Planetární tuláci
Volně se pohybující planety jsou objevovány už od devadesátých let minulého století. Je to ale samozřejmě těžký úkol. Tato tělesa vydávají jen velmi málo světla, protože nejde o hvězdy. Často se jedná o tzv. hnědé trpaslíky, tedy tělesa na pomezí mezi hvězdou a planetou. Dnes jich známe celou řadu a odborníci zastávají názor, že jich v naší galaxii existuje asi dvojnásobně více, než normálních zářivých hvězd. U dosud objevených volných planet se zatím nedal určit věk, což je pro bližší pochopení osudu těchto planet velmi důležité. Nově objevená planeta označená CFBDSIR2149 J214947.2-040308.9 v tomto směru astronomům velmi pomůže, nachází se totiž v blízkosti zajímavé skupiny hvězd.

Prchající skupina hvězd
Na jižní obloze v souhvězdí Mečouna, které od nás není vůbec vidět, se nachází eruptivní proměnná hvězda AB Dor. Ukázalo se, že jde ve skutečnosti o trojhvězdu, a navíc je součástí skupinky asi 30 hvězd, které se pohybují Galaxií stejným směrem. Tato skupina mladých hvězd se zrodila pospolu a dodnes si zachovala podobný směr pohybu prostorem i například chemické složení. A protože i nově objevená planeta se pohybuje podobně, jako hvězdy, vědci předpokládají, že k nim patří. To znamená, že má stejné stáří jako hvězdy. Díky tomu dokáží u planety odhadovat teplotu, hmotnost i složení atmosféry.

Souhvězdí Mečouna na jižní obloze

Planeta „za humny“
Skupina hvězd kolem hvězdy AB Dor je nejbližší svého druhu k Zemi. To je veliká výhoda pro pozorování. Ve skupinách mladých hvězd byly volné planety nalezeny už v minulosti, ale vzhledem k jejich větší vzdálenosti nebylo možné podrobněji zkoumat světlo z planety. Ani v případě planety CFBDSIR2149 J214947.2-040308.9 to nebylo úplně jednoduché, ale nakonec se to astronomům pomocí zmíněného dalekohledu VLT podařilo. Nově objevená planeta bez hvězdy má z hlediska měření tu výhodu, že mateřská hvězda neruší pozorování. Drtivou většinu exoplanet ve vesmíru pozorují vědci v těsné blízkosti svých hvězd, kterými jsou zcela přezářeny. Je to jako sledovat světlušku v těsné blízkosti silného reflektoru auta. V případě planety CFBDSIR2149 J214947.2-040308.9 sama příroda dokázala nepříjemné světlo blízké hvězdy odstranit. Pokud je nově objevená planeta skutečně součástí skupiny hvězd, a astronomové to vyjádřili pravděpodobností 87 %, pak má patrně hmotnost 4 až 6 hmotností našeho Jupiteru a teplotu asi 430 stupňů. Její stáří pak bude stejné, jako u skupiny hvězd AB Dor, tedy přibližně 50 až 120 milionů let.

Původ planety
Samozřejmě se vybízí otázka, jak je možné, že si planeta jen tak létá vesmírem? Proč neobíhá některou hvězdu, jako každá správná planeta? Podle dnešních teorií existují dva možné scénáře, jak k tomu došlo. První říká, že se planeta zrodila úplně stejně, jako ostatní planety. V její planetární soustavě ale došlo ke gravitačním poruchám, změnám drah planet a tato planeta byla doslova vymrštěna pryč ze soustavy. Dnes se předpokládá, že se to stalo i v naší planetární soustavě a my jsme takto přišli hned o několik planet. Druhý scénář říká, že se planeta narodila od samého počátku jako osamělá. V jejím okolí bylo zkrátka příliš málo materiálu zárodečné mlhoviny, aby se z ní stala hvězda.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka
  • Věda
  • planeta
  • exoplaneta