Topolánkův jepičí kabinet
Čtvrt roku trvalo, než se po volbách podařilo jmenovat novou vládu. Na tuzemské poměry nezvykle dlouhá doba. V konfrontaci s některými jinými demokratickými státy nic neobvyklého. Přesto se najde české specifikum. Topolánkův tým totiž nastupuje do Strakovy akademie s všeobecným očekáváním, že zase hodně rychle odejde.
Důvod je prostý. Menšinový kabinet nemá ve sněmovně předjednánu podporu a pokud se nic mimořádného nestane, nezíská na začátku října důvěru. Tím pádem by musel podat demisi a začal by fungovat jako kabinet dočasný, do doby než by byla jmenována nová vláda. Vzhledem k překvapivým zvratům, které povolební vyjednávání provázejí, samozřejmě nelze úplně vyloučit, že se v následujících týdnech Topolánkovi podaří vyjednat toleranci pro svůj kabinet u dostatečného počtu poslanců.
Času na to má však relativně málo a trumfů v rukou prakticky minimum. Po rozpadu tzv. trojkoaličního projektu nemůže automaticky počítat se stovkovou podporou. Samozřejmě programové prohlášení vlády může být napsáno tak, aby nečinilo problém lidovcům i zeleným nechat Topolánkův kabinet žít. Třeba tím způsobem, že by se tito poslanci nezúčastnili hlasování o důvěře vládě a snížili by tak počet hlasů nutný pro její vyslovení. Po zemětřesení v KDU-ČSL však není úplně jisté, jak se lidovečtí poslanci zachovají a zda budou vůbec schopni postupovat ve shodě jako celek. I kdyby nakonec nehlasovali proti vládě a stejný krok by učinili zelení, nestačilo by to Topolánkovu kabinetu k získání důvěry. Vzhledem k disciplíně vládnoucí v sociální demokracii, těžko může nový premiér počítat s tolerancí několika poslanců ČSSD, o straně jako celku ani nemluvě. Tím spíš, že Jiří Paroubek živí naději, že dostane příležitost sestavovat vládu a zároveň je některými spolupracovníky ujišťován, že získá dostatečnou podporu. Takže by Topolánkovi na přesvědčení zbyli komunisté. Možná, že by členská základna občanských demokratů strávila případnou toleranci od KSČM lépe než se stalo u lidovců. Přesto není příliš pravděpodobné, že právě tímto způsobem si může nová vláda prodloužit svůj život.
Z dosavadních výroků nového premiéra se zdá, že jedním z trumfů by mohla být nabídka, aby tento kabinet dovedl zemi k předčasným volbám. Jakoukoli změnou ústavy je to prakticky vyloučené, protože takovýto návrh by asi nenašel potřebnou podporu. Alespoň sociální demokraté a svým způsobem i komunisté nepovažují předčasné volby za nejlepší řešení. Pokud by měla nová vláda přece jenom nasměrovat zemi k předčasným volbám, musela by nejdříve získat důvěru. Pak by mohla například pomocí následující pasáže ústavy dosáhnout rozpuštění sněmovny a vypsání předčasných voleb. Jde konkrétně o následující odstavec, cituji: "Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže se Poslanecká sněmovna neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry", konec citátu české ústavy. Jak k získání důvěry, tak i ke zmiňovanému postupu zákonodárců by však mohla dospět opět jen na základě širší politické shody a k ní zatím nedošlo.
Topolánkův kabinet by tak zemi mohl posunout k volbám pouze tím, že by v případě nezískání důvěry byl vyčerpán první pokus a zbývaly by už "pouhé" dva. Pak by samozřejmě záleželo na hlavě státu, koho by novým vyjednáváním o vládě pověřila. Teoreticky by to mohl být znovu občanský demokrat. Pak by se pravděpodobně ve sněmovně při hlasování o důvěře zopakoval osud Topolánkova kabinetu.
Od předčasných voleb by tak zemi dělil pokus jediný. Ten by měl v rukou šéf Poslanecké sněmovny. A tím je sociální demokrat Vlček. Ten sice slíbil, že případně nenavrhne premiéra bez předchozí dohody politických stran. Tento slib však nelze vynutit. Proto nelze vyloučit, že by nakonec dostal příležitost Jiří Paroubek a ten by se určitě snažil učinit všechno proto, aby byl úspěšný.
Zkrátka je velmi pravděpodobné, že Topolánkův kabinet zemi k předčasným volbám nedovede, byť by to bylo jedno z rozumných řešení volebního výsledku. Pokud nemá být život nové vlády jepičí, musí Topolánek mít nebo v nejbližší době získat pořádně silný trumf. V programové části ho může hledat pouze těžko, v personální už de facto ne. Takže zbývá pouze neprůhledné zákulisí a spekulace, nakolik v povolebním boji mohou hrát důležitou roli různé informace a s nimi spojené tlaky na některé osoby.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.