Topolánek hodlá získat důvěru

Zatím to vypadá na pár týdnů, samozřejmě pokud se premiérovi nepodaří zázrak a nepřesvědčí většinu poslanců, aby jeho kabinet podpořili, nebo alespoň tolerovali. Mirek Topolánek sice hodlá zamířit do poslaneckých klubů lidovců, zelených i sociální demokracie, šance na to, že na konci této mise bude mít vláda slib pro vyslovení důvěry minimálně od 101 poslance, je přesto téměř nulová. A příliš na tomto odhadu nemůže změnit ani text programového prohlášení. To na rozhodování politiků nebude mít zásadní vliv.

Kdyby tomu bylo jinak, určitě by se v pasáži týkající se daňové politiky neobjevila zmínka o rovné dani, byť zjemněná o možnost výjimek u daně z přidané hodnoty. To jsou slova, která působí na sociální demokraty jako červený hadr na býka. Mohou tudíž být použity jako jedna ze záminek, proč novou vládu nelze tolerovat.

Vše naopak nasvědčuje tomu, že mezi občanskými a sociálními demokraty existuje pod vedením současných předsedů hluboký příkop a ten nelze překonat. Pokud tudíž není v zákulisí rozehrána hra, která má při druhém pokusu vyústit ve vznik velké koalice ODS a ČSSD, dejme tomu bez Topolánka, pak nemají občanští demokraté příliš šancí na to ujmout se moci. Příští týden by podle všeho neměla vláda při hlasování získat důvěru a měla by pak ze zákona podat demisi.

Do hry by tak měl vstoupit prezident republiky a pověřit někoho dalšího vyjednáváním o sestavení vlády. Právě tento krok může odhalit, zda se vývoj bude ubírat k velké koalici, nebo k nějakému jinému řešení. Jaké by mohlo být, to naznačují slova prezidentova tajemníka Ladislav Jakla. Podle něj by mohl Václav Klaus iniciovat jednání politiků o vytvoření úřednické vlády a o předčasných volbách. To by bylo asi nejčistším řešením v současné době. Proti by patrně nebyli ani občanští demokraté. Ostatně v programovém prohlášení vlády se tvrdí, že Topolánkův kabinet by mohl zemi k volbám přivést a nemělo by to trvat déle než do léta.

Problém je v tom, že na veřejnost zatím nepronikly žádné signály, že by takovýto scénář byl předjednán a získal by podporu. Znamená to, že blíže k realitě by byl plán prezidenta na úřednickou vládu, než přání současného kabinetu, aby to byl právě on, kdo dovede zemi k předčasným volbám. Pokud by tomu tak mělo být, musel by příští týden získat důvěru. A nic tomu nenasvědčuje. V této souvislosti je dobré připomenout, že sociální demokraté opakovaně předčasné volby odmítají a čekají na příležitost sestavovat vládu.

Zkrátka vše zatím vypadá tak, že Mirek Topolánek sází na pověstné štěstí. Třeba, že se nějakému poslanci z řad opozice přitíží a že se nebude moci zúčastnit hlasování. V atmosféře, která je kolem blížícího se jednání o důvěře vládě v současné době vytvořena, je však pravděpodobnější, že by i těžce nemocný, nebo jinak indisponovaný jednotlivec, raději riskoval zhoršení svého zdravotního stavu, než absenci při tak důležitém hlasování. Vše nasvědčuje tomu, že třicet dnů, které Topolánek mohl využít na jednání od doby jmenování kabinetu po dobu předložení žádosti sněmovně o vyslovení důvěry, nedokázal proměnit v nějakou politickou dohodu, která by umožnila delší existenci jeho vlády. Samozřejmě do poslední chvíle nelze vyloučit překvapení. V tomto případě by šlo spíše o blesk z čistého nebe.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .