Tomáš Sedláček: Trumpovi už nejde jen o blaho Ameriky, ale o rozvrat Evropy a nově i G7

21. červen 2018

Napjatá atmosféra kanadského summitu ekonomicky nejvyspělejších zemí G7 si zaslouží i komentář ekonoma, vysokoškolského pedagoga a dřívějšího poradce našich ministrů a prezidentů Tomáše Sedláčka.

Proč se americký prezident na svém twitteru tak nevybíravě vyjádřil na adresu kanadského premiéra a odvolal i svůj podpis pod rezolucí? Doplácí Amerika na své spojence, jak tvrdí šéf Bílého domu? Podle Tomáše Sedláčka je každé podobné setkání státníků jistým vzájemným ujišťováním, „že jsme spojenci a kamarádi a že si taky budeme vycházet vstříc. Trump to ale vzal z úplně jiného vektoru.“

K tomu přišel s absurdním požadavkem, aby bylo Rusko znovu přizváno k jednání zemí G7. „K tomu ale není žádný důvod. I před anexí Krymu to byla jen dobrá vůle G7. Rusko totiž není žádná velká ekonomika, srovnatelná je tak akorát se Španělskem. A že bychom se od nich mohli cokoli učit, nebo že by byla nějak napřed? To spíš naopak,“ myslí si ekonom.

Russia first?

Navíc připomíná i Trumpovo heslo America first, ale v Kanadě to prý vypadalo jako Russia first. „I to jeho házení vidlí a urážení přátelských a sousedských zemí, jako v případě kanadského premiéra Justina Trudeaua, ukázalo, že mu nejde až tak o blaho Ameriky, ale o podivné rozvracení. Evropská unie je mu do jisté míry protivná a teď už i G7.“

Tomáš Sedláček: Před 10 lety nám nezkrachovalo bankovnictví technicky, ale intelektuálně. Bůh trhu je mrtev

Tomáš Sedláček

Hledáme příčiny a následky světové ekonomické krize z doby před deseti let. V Alter Eku diskutují Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB, a Tomáš Sedláček, ekonom a filozof.

Nedá se to prý říct jinak, než že začala obchodní válka. Dopady uvalení amerických cel ve výši 25 % na ocel a 10 % na hliník při dovozu z Evropské unie, Kanady a Mexika nejsou podle Sedláčka nikterak velké.

„To samo o sobě nebude mít nějaký velký dopad na ekonomiku dotčených zemí. Když to ale řeknu s nadsázkou, tak se klidně jen kvůli kapce rozlitého mléka mohou začít stavět nepřekonatelné zdi.“ Varuje, že i malý obchodní spor může přerůst do (nejen) diplomatické války.

Obchodní válka i s Čínou

Americký prezident vyhlásil obchodní válku už i Číně, a to stejným celním nástrojem. „Čína je pro nás tématem, protože je velká. Kdyby byla roztříštěná na mnoho samostatných kantonů, tak by pro nás asi až tak zajímavá nebyla. Je to ale totalitní režim řízený jedním mužem. To my nemáme a věříme v demokracii. To je to, co EU demonstruje na úrovni G7. Když se to teď ve vztahu EU, Peking a USA zhouplo, tak tady máme docela bolestivou obchodní válku.“

Něco podobného tady bylo naposled v roce 1930, ještě před velkou celosvětovou krizí. „Snad to nepovede k nějakému přímému konfliktu… Ale jediný, kdo z toho může mít radost, je Rusko. Naše gentlemanská jednota, jaká je právě v G7, se teď narušuje jen kvůli hloupostem.“

Podle aktuálních informací se Peking začíná zbavovat i amerických dluhopisů. V březnu a dubnu byl tento největší věřitel Spojených států jejich čistým prodejcem (prodal za 4,4 miliardy dolarů, tj. 98 miliard korun) a v dubnu za 5,7 miliardy dolarů (127 miliard korun). Své znepokojení už vyjádřil i americký ministr financí.

Co bude s jednotou EU, která nebyla schopna Trumpa přesvědčit ani v Kanadě? „Máme dvě možnosti: buď se budeme jen dál a dál rozpadat, nebo se spolu naučíme komunikovat.“

Právě proto přece podle Sedláčka Unie vůbec vznikla, protože nás už nebavilo neustále reagovat na nové, hlavně německé bariéry. S podobnou logikou a s cílem zlevnit své výrobky vzniklo i euro. Když se ale tato křehká loďka rozhoupe, bude to mít velký dopad na náš blahobyt, ale i na mír,“ dodává ekonom Tomáš Sedláček

Druhou část rozhovoru s Tomášem Sedláčkem si přečtěte zde.

autoři: Naďa Bělovská , lup
Spustit audio

Související