Tomáš Procházka: Evropská komise chce zrušit letní čas. Proč vlastně?

4. září 2018

„Lidé to chtějí a my to uděláme“, reagoval předseda Evropské komise Jean Claude Juncker na otázku, jak naloží s rozsáhlým průzkumem, v němž se plných 84 procent respondentů rekrutujících se z jednotlivých zemí Unie, vyslovilo pro zrušení letního času.

Je třeba říct, že 4,6 milionu odpovědí ze všech členských zemí – tvoří dosavadní rekord co do účasti občanů v historii podobných konzultací. Aby byl jednotný celoroční čas zaveden, musí ovšem s návrhem komise souhlasit i Evropský parlament a jednotlivé členské státy EU.

Na Baleárských ostrovech si ponechají letní čas

Západ slunce (ilustrační foto)

„Zatímco zbytek Evropy za pár dní vrátí hodinovou ručičku nazpět a bude se připravovat na zimu, na Baleárských ostrovech zůstane čas stát,“ píše internetový deník Famagusta Gazette. Poslanci regionálního parlamentu rozhodli, že budou pokračovat s letním časem i do zimních měsíců.

Evropský parlament změnu sám inicioval, takže se dá proponovat, že dá návrhu zcela určitě zelenou, o něco různorodější budou patrně stanoviska zemí celé osmadvacítky, i když obyvatelé ani jedné z nich zavedení konstantního času v zásadě neodmítli.

S letním časem se v začalo v Evropě experimentovat na přelomu let 1915 a 1916 v souvislosti s první světovou válkou.

I když průkopníkem číslo jedna se paradoxně stalo neutrální Švédsko, v závěsu za mírumilovnými Vikingy už rychle následovaly Německo, Británie a Rakousko-Uhersko, tedy i české země. Signifikantní ovšem je, že prakticky ve všech těchto zemích byl letní čas ihned po skončení válečného konfliktu zrušen.

Zima zločinu neprospívá

Hlavní a konečný rezultát se tak v Československu urodil z důvodu energetické krize až v roce 1979, kdy začaly ručičky hodin opět pravidelně cestovat tam a zpět, později s malým vylepšením v roce 1996.

Češi bojují v Evropské unii za to, aby se nestřídal zimní a letní čas

03224922.jpeg

Europoslanci dnes budou diskutovat o tom, jestli zrušit střídání letního a zimního času. Společně se zdravotnickými odborníky a dalšími experty chtějí probrat, zda zavedená praxe má v současnosti ještě nějaké výhody. Veřejné slyšení tří výborů v Evropském parlamentu organizuje český europoslanec Pavel Svoboda z KDU-ČSL.

Obdobným způsobem se zachovala drtivá většina ostatních evropských zemí, které letní čas rovněž přijaly. Jenomže doba se dynamicky mění a mění se i hlavní fundamenty, letní čas přesto vesele přežívá dál. Nicméně naprosto bězdůvodně.

O žádné významné energetické úspoře totiž už nemůže být aktuálně řeč, letní čas naopak vede ke zvýšené spotřebě pohonných hmot, neboť řidičům poskytuje právě onu hodinu aktivity navíc. Jiný životní styl zkrátka přináší jiné zvyklosti a způsob života.

Například nad tím, co jsme dříve ušetřili na elektrické energii tím, že jsme tolik neprosvítili, dnes jednoznačně převažují položky za klimatizaci nebo topení.

Začal letní čas. Posun zaměstnává také hodinářské servisy

02173581.jpeg

Je to pravidelný rituál. Dvakrát za rok sundáváme hodiny, hledáme ovládací kolečka a posunujeme čas. Pokud jste zapomněli, rychle to napravte. V porovnání se včerejškem je o hodinu více. Většinou se s tím rychle vyrovnáme.

Jenoznačně nejčastěji zmiňovaným aspektem jsou ovšem samozřejmě zdravotní obtíže, které změny v čase údajně způsobují. A nikoliv jen údajně - u mnoha lidí tomu skutečně tak je, neboť tělo se celkem přirozeně této uměle navozené nepřirozenosti všemi prostředky brání, což se nejčastěji projevuje únavou a hlavně chronickými problémy se spánkem.

A pak tu máme ještě dvě zajímavé souvislosti. Za prvé je to nárůst dopravních nehod, vyplývající z vyšší aktivity řidičů, o které jsem se už zmínil a za druhé, ač se vám to může zdát marginální, letní čas má nikoliv nepodstatný vliv také na zvýšenou kriminalitu, v některých státech činí její nárůst dokonce až pět procent.

Vysvětlení je přitom jednoduché – podle statistik se tento neblahý společenský jev odehrává nejvíce právě v jarních a letních měsících. Zima – a ještě podpořená standardním časem - zločinu zdaleka tolik neprospívá.

Tomáš Procházka

Našemu organismu i našim peněženkám by ale nesporně prospělo, kdybychom se vážně zamysleli nad tím, zda tento kdysi snad efektivní, ale dnes už rigidní a zcela zbytečný model, stále ještě potřebujeme.

Evropská komise nám nebude a ani nemůže v tomto směru cokoliv nařizovat. Pouze doporučí a pak už je vše na libovůli jednotlivých členských zemí, po jaké časové ose se samy do budoucna vydají.

autor: Tomáš Procházka
Spustit audio