Tomáš Klvaňa: Harrisová vybírá viceprezidenta

V americké politice viceprezidenti dlouho neznamenali skoro nic. Většina Američanů ani nevěděla, kdo jejich viceprezidentem je. Je to dané americkým mentálním nastavením, které neuznává druhá místa. Vítěz bere všechno, sportovec se stříbrnou medailí je jen první mezi poraženými a zápas o třetí místo představuje zbytečné riziko zranění.

Čtěte také

Jiří Pehe: Souboj o Bílý dům mohou rozhodnout kandidáti na viceprezidenta

Viceprezidenti trávili v Bílém domě čas bez vlivu, bez reálné politické prestiže a jejich cesta do Oválné pracovny zdaleka nebyla zaručena. Vztahy mezi nimi a jejich nadřízenými nebývaly ideální.

Když se novináři ptali Dwighta Eisenhowera, s čím zajímavým přišel jeho viceprezident Richard Nixon, generál potutelně odvětil, že by si to potřeboval tak týden rozmyslet. Senátor McCain rád vtipkoval, že nejdůležitější povinností viceprezidenta je každé ráno se nenápadně vyptávat na prezidentovo zdraví.

Změna přišla v roce 1993, kdy do Bílého domu přišel ambiciózní viceprezident Al Gore, jenž hrál ve vládě Billa Clintona důležitou úlohu. Totéž lze říci o Dicku Cheneym, který působil osm let jako zástupce prezidenta Bushe II a měl velký vliv na jeho zahraniční politiku.

Harrisová si bude svého partnera vybírat podle klasického klíče, bude vyvažovat své slabiny. Nejslabší je Kamala mezi bílými voliči bez vysokoškolského vzdělání. Mezi nimi potřebuje prohrát co nejméně, ideálně ještě méně než Biden, který si v této skupině vedl o něco lépe než Hillary Clinton a o něco hůře než Barack Obama.

Usmířit voliče

Čtěte také

Harrisová cílí na ženy, říká analytik. Navíc reprezentuje i jiné Američany než Biden, doplňuje amerikanistka

Tito voliči jsou klíčoví ve státech průmyslového středozápadu, které jsou jak pro Trumpa, tak pro Harrisovou kritické, ve Wisconsinu, Michiganu a Pensylvánii, čili v takzvané modré zdi, kterou se v roce 2016 podařilo Trumpovi zdolat a Biden ji v roce 2020 zase vztyčil.

Podle médií zvažuje Harrisová pět bílých mužů, pensylvánského guvernéra Joshe Shapira, minnesotského guvernéra Tima Walze, arizonského senátora Marka Kellyho, kentuckého guvernéra Andyho Besheara a ministra dopravy Peta Buttigiega. Kromě Walze, který je více vlevo, jde o solidní středové politiky.

Favoritem je Shapiro, jenž může pomoci se svým státem i zbylými dvěma státy oné modré zdi, je navíc mladý, populární a dobrý komunikátor. Kelly rovněž může pomoci s Arizonou, je to bývalý pilot vojenského námořnictva a astronaut, což se v kampani vždy hodí. Je však stejného věku jako Kamala (60, respektive 59) a není tak charismatický jako Shapiro (51).

Tomáš Klvaňa|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Beshear je asi nejméně pravděpodobnou volbou, neboť ani s ním nemá Harrisová v Kentucky šanci. „Starosta Pete“ je černým koněm vzadu. Je ze všech jmenovaných o hlavu a prsa nejlepší v televizních rozhovorech a debatách. Jako bývalý starosta středně velkého města a ministr však nemá velké politické zkušenosti, má slabou podporu menšin a je homosexuál.

To nakonec může být pro Kamalu příliš velké riziko s ohledem na voličskou skupinu, kterou si chce aspoň trochu usmířit. Vsázím na Shapira.

Autor působí na New York University Prague