Tomáš Klvaňa: Biden – Merkelová: Návrat normální nudy

Prezidentský mandát Joea Bidena měl být návratem do normálu a v tomto smyslu, nebo dokonce v několika významech jsme se opravdu vrátili před Trumpa. Navzdory rétorice o společných hodnotách a zájmech, o transatlantické vazbě a potřebě spolupracovat, není Evropa v americké politické rozpravě tématem, které by hýbalo emocemi a figurovalo na předních místech důležitosti.

Čtěte také

Ivan Štern: Alexej Navalnyj a plynovod Nord Stream 2

A tak zřejmě poslední návštěvu německé kancléřky Angely Merkelová – už v této chvíli významné historické osobnosti našeho kontinentu – přešla tento týden americká média jenom několika povinnými řádky a obrázky. Do americko-evropských vztahů se vrátila nuda; dodejme, že v tomto případě vítaná nuda.

Oba státníci se dobře znají už z doby, kdy byl Biden senátor. Kancléřka ho označila za drahého přítele a prezident žertoval, že poté, co měla čest jednat se čtyřmi americkými prezidenty, to v Oválné pracovně zná stejně dobře jako on.

Po šílené jízdě na Trumpově rozviklané horské dráze je stvrzení strategického partnerství dobrá věc, i když Merkelová a další evropští hráči neskrývají obavy z toho, že Trump nebo někdo jako on se může za pár let do Bílého domu zase vrátit. Mimo jiné také proto se Evropa stále víc osamostatňuje a hájí své zájmy. Výsledkem je několik významných americko-německých sporů, které summit nevyřešil.

Diplomacie dospělých

Čtěte také

NATO ví, že Čínu je třeba sledovat, ale není na pořadu dne označit ji za nepřítele, tlumočí velvyslanec Landovský

Biden i nadále kritizuje plynovod Nord Stream 2, který by měl být dokončen v září. Jeho vláda však přestala uplatňovat sankce proti ruské společnosti i jejímu německému řediteli, kteří tento projekt zastřešují. Za to Biden musel vydržet kritiku v Kongresu z obou stran politického dělítka. Prezident tím dal najevo, že rozumí realitě a že Rusko není pro něj tak důležité jako Čína, kde by rád získal pro svůj tvrdší postup spolupráci právě Spolkové republiky. Ani tam však nepochodil. Merkelová se k ničemu nezavázala a ve vztahu k Pekingu, významnému obchodnímu partnerovi, se omezila na několik frází.

K dohodě nedošlo ani o návrhu dočasně neuplatňovat vlastnická práva farmaceutických firem u vakcín na covid. Tady je Biden tlačen levým křídlem své strany a je formálně pro, i když na společné tiskovce téma nijak neforsíroval. Merkelová je v této položce zcela správně proti líbivému opatření. Chudým státům, které nemají na vakcínu, lze pomoci i jinak než prostřednictvím daru intelektuálního vlastnictví čínským a ruským monopolům a jejich loutkovodičům, které se svými vakcínami druhé kategorie hrají v chudém světě špinavou propagandistickou hru.

Tomáš Klvaňa, komentátor, profesor New York University Prague a bývalý mluvčí prezidenta|foto:Tomáš Roček, Český rozhlas

Dalo by se skoro říct, že na ničem podstatném se Angela a Joe neshodli. Přesto buďme rádi, že se vrátila diplomacie dospělých, v níž se diskutuje o rozdílných zájmech, ale základní hodnoty jsou každému jasné a za rohem nečeká nějaká zásadní roztržka.

Autor působí na New York University Prague