Tivadar Soros: Maškaráda kolem smrti. Neuvěřitelný příběh o tom, jak autor vyzrál na gestapo

1. říjen 2022

Radiokniha

Když 19. března 1944 obsadil Hitler Maďarsko, zdálo se, že životy maďarských Židů jsou zpečetěny. Mnozí z nich rezignovali a apaticky přijímali nacistickým režimem diktované příkazy. Jiní se rozhodli nejrůznějšími a mnohdy i kuriózními způsoby svou zemi opustit. A pak tu byla malá skupina lidí, která věřila v Hitlerův brzký pád a rozhodla se toto období přežít s falešnými křesťanskými doklady. Mezi ně patřil i právník a spisovatel Tivadar Soros.

Tivadar Soros, někdy též Theodor Schwartz (1894–1968), otec dvou synů Georga a Paula Sorosových, byl Maďar a Žid. Napsal dvě životopisné knihy. První z nich se jmenuje Robinsoni na Sibiři. Zde byl Tivadar Soros vojenským zajatcem do roku 1920, kdy prchal ze zajetí se skupinou dalších zajatců nehostinnou Sibiří.

Proč v esperantu? Aby události druhé světové války byly zaznamenány autentickým způsobem pro mnoho národů.

Po návratu do Maďarska založil společně s klasiky esperantské literatury Juliem Baghym a Kálmánem Kaloczayem esperantský literární časopis a edici Literatura mondo (Literární svět). Sorosovo vyprávění ze Sibiře vycházelo na pokračování právě v této edici. I tuto knihu přeložila z esperanta do češtiny Jindřiška Drahotová a vydalo ji nakladatelství KAVA-PECH.

Čtěte také

Proč se George Soros stal univerzálním nepřítelem krajní pravice?

Knihu Maškaráda kolem smrti napsal Tivadar Soros v šedesátých letech ve Spojených státech také v esperantu. Publikoval ji na Kanárských ostrovech vydavatel esperantské literatury Regulo.

Proč v esperantu? Aby události druhé světové války byly zaznamenány autentickým způsobem pro mnoho národů. Kniha byla přeložena do řady jazyků. Překlad dokončila Jindřiška Drahotová v roce 2000, ale po dobu deseti let nemohla najít vydavatele.

Účinkuje: Zdeněk Hruška

Připravila: Iveta Novotná

Dramaturgie: Alena Blažejovská

Překlad: Jindřiška Drahotová

Režie: Jakub Doubrava

Premiéra: 21. 9. 2022

Původní esperantská literatura je bohatá, ale pro českého čtenáře prakticky nedostupná. Dle Jindřišky Drahotové je to převážně tím, že čeští esperantisté se věnují překladům české literatury do esperanta, ale opačně z esperanta do češtiny nepřekládá téměř nikdo. Nakladatelé se zase obávají nízkého zájmu čtenářů o knihy, které jsou v originále psány v esperantu.

Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny.

autor: Alena Blažejovská

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Šli židé ve 2. světové válce jenom jako ovce na porážku?

Slyšíme-li o Židech a 2. světové válce, obvykle si vybavíme hrůzné koncentrační tábory, kde všichni umírali. A možná také i to, že Židé sami proti tomu nic moc nedělali.

Přehrát
Židé v protektorátu

Co to opravdu znamenalo, být Židem v takzvaném Protektorátu Čechy a Morava? Na otázku odpovídá repríza dokumentárního pásma publicisty Jana Sedmidubského.

Přehrát
Z gulagu do Buzuluku. Jednotku tvořili Češi a Slováci, ale i Rusíni a Židé

Buzuluk – poduralské město, kde se na počátku roku 1942 začala formovat československá jednotka v Sovětském svazu.

Přehrát