Thomas Kulidakis: Zvolení prezidentky v Řecku na základě schopností je příklad hodný následování

23. leden 2020

Ve starověku vydláždilo Řecko cestu k demokracii. V její kolébce Aténách poprvé v moderní historii země poslanci zvolili do čela státu ženu.

Dosavadní předsedkyně Nejvyššího soudu Katerina Sakellaropulosová se funkce ujme 13. března. Stejně jako myšlenky svobody a demokracie i tento krok je hodný následování.

Čtěte také

Nejde přitom jen o pouhý fakt, že se jedná o ženu, nikoliv muže. Vrcholné funkce v politice, státě, obchodě i kdekoliv jinde by měly být obsazované na základě schopností. Ne na základě pohlaví, známostí nebo klientelistických vazeb. V případě nové řecké prezidentky není důvod pochybovat, že požadavek meritokracie, tedy zvolení na základě schopností, je splněný. 

Za prvé, její dosavadní působení prokázalo, že je oddaná právnímu státu i humanitě. Zasazovala se o lidská práva, sociální práva, hlasovala pro právo dětí migrantů chodit do školy. Za druhé, pochází spíše z levicové části společnosti. Svědčí o tom fakt, že do nejvyšší právní funkce ji v roce 2018 vyzvedla bývalá vláda premiéra Tsiprase, předsedy levicové strany Syriza.

Konzervativní vláda premiéra Mitsotakise zastává mnohem přísnější postoj jak k migrantům, tak k jiným oblastem společenského života. Přesto poslancům navrhla kompromisní kandidátku, kterou mohla podpořit i levice.

Rovné příležitosti

Čtěte také

Předseda kabinetu tak mohl oznámit vstup do nové éry. V jeho očích zvolení prezidentky symbolizuje sjednocení národa a přihlášení se k modernímu trendu zapojení žen do veřejného života. A schopnost národa čelit společně výzvám, v jejichž středobodu se Řecko nachází.

Ať už se jedná o krizi migrační, střety s Tureckem o zásoby zemního plynu ve východním Středomoří nebo spolupráci s ostatními státy na ekonomickém rozvoji celé unie a udržování právního státu. Nová prezidentka už předem oznámila, že právě tyto otázky budou ústřední témata jejího mandátu. Má sice jen ceremoniální roli, ale bude určovat kurz národní debaty a debatovat se svými protějšky v zahraničí.

Její zvolení samozřejmě přivítaly další ženy, které jsou v Evropě ve vrcholných funkcích. Předsedkyní Evropské komise počínaje, belgickou premiérkou konče. Pochvalně se vyjádřili i unijní politici – muži. Zajásala kupříkladu i egyptská média. Na zvolení prezidentky je ovšem zajímavá jiná věc. Poslanci mohli na základě vládního návrhu vybrat schopnou ženu, která se nemusela uchylovat k žádnému populismu v rámci přímé volby.

Čtěte také

Nemusela hrát na strunu ženskosti, protože na vahách byla hlavně její způsobilost a přijatelnost pro všechny politické strany i veřejnost. Řecko platí za tradiční společnost, kde se přes 90 procent obyvatel hlásí k ortodoxnímu křesťanství. Průzkumy veřejného mínění ale ukázaly, že naprostá většina obyvatel je spokojena s volbou nové prezidentky, stejně tak jako s dosavadním působením loučícího se prezidenta.

To vše je způsobené důrazem na meritokracii. Pokud by žena byla zvolená nebo někam zařazená jen kvůli tomu, že je žena, byla by to medvědí služba myšlence emancipace coby nastolení rovných příležitostí.

Vše by mohlo dopadnout tak, že by se do funkcí dostávali lidé jen na základě pohlaví. Důraz na způsobilost a schopnosti je naopak správná cesta, jak rovnoprávnost zvýšit. Podíl žen ve vysokých funkcích v Evropské unii je 36 procent. V Řecku 32. V České republice 29.

Thomas Kulidakis

Cíl ovšem není dosáhnout poměru půl na půl, ale umožnit, aby se na základě schopností do funkce mohl dostat kdokoliv. Rovné příležitosti znamenají, že v budoucnu může být podíl žen v politice a vrcholných funkcích větší než mužů. Pokud budou ženy chtít. Rovnost příležitostí neboli emancipace je ovšem něco jiného než nesmyslné kvóty prosazované násilně. Mají totiž potenciál vyzvednout i lidi neschopné. Ať jsou jakékoli rasy nebo jakéhokoliv pohlaví.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.