Thomas Kulidakis: Vytvořením armády škodí Kosovo samo sobě
Kosovský parlament posvětil rozhodnutí místní vlády přeměnit Kosovské bezpečnostní síly na skutečnou armádu i navzdory hlasitému nesouhlasu zahraničí.
Jedná se o jednostranný krok, kterým si na mezinárodním poli Priština škodí, nahrává Srbsku a destabilizuje celý region Balkánu.
Kosovo má nového kontroverzního prezidenta
Novým prezidentem Kosova byl zvolen bývalý premiér a dosavadní ministr zahraničí Hashim Thaçi.
Dosavadní Kosovské bezpečnostní síly neměly za úkol bránit zemi před vojenským napadením, ale působit jako složka civilní ochrany. Jejich příslušníci měli být nasazení v případě přírodních katastrof, jako jsou například povodně, rozsáhlé požáry nebo zemětřesení.
V průběhu deseti let by mělo dojít k početnímu navýšení na pět tisíc vojáků a tři tisíce záložníků, kteří by měli plnit úkoly klasické armády.
Na bezpečnost v zemi přitom stále dohlížejí jednotky severoatlantické aliance KFOR. Jejich součástí jsou i čeští vojáci, kteří ale působí momentálně jen na jeho velitelství. Práce mezinárodního sboru spočívá mimo jiné v udržování míru mezi většinovým albánským etnikem a zbylými 120 tisíci Srby.
Jednostranné kroky
V souvislosti s rozhodnutím založit kosovskou armádu se činnost mezinárodního sboru stala okamžitě složitější. Už den před hlasováním kosovského parlamentu KFOR pod záminkou běžného cvičení rozmístilo jednotky poblíž hranice Kosova a Srbska.
Kosovské hymně stále chybí slova. Ani jejich absence smíření nepřinesla
Obejděte se při zpěvu beze slov. Minulý týden to bylo přesně deset let, co Kosovo získalo nezávislost. Jeho hymna ale pořád nemá text. Není to proto, že by se nejmladší evropský stát nesnažil. Jeho úsilí ale ochromují národnostní rozepře a politické hašteření mezi etnickou albánskou většinou a srbskou menšinou. V takové situaci jsou nevyhnutelné ztráty, například slova hymny.
Reakce Srbska na jednostranný krok Kosova byla totiž okamžitá. Srbský prezident Aleksandar Vučić podniknul třídenní kontrolní návštěvu připravenosti srbské armády.
Premiérka Brnabičová upozornila, že v případě ohrožení srbské menšiny v Kosovu její země vojensky zasáhne. V takovém případě by byl nevyhnutelný střet s mezinárodními jednotkami a válečný konflikt v bezprostředním sousedství Evropské unie. Záminku v podobě útlaku vlastní menšiny přitom Srbsko může nalézt velmi jednoduše.
Bělehrad vše doplnil patřičným diplomatickým úsilím, které má na mezinárodním poli zdůraznit údajné nekonstruktivní a provokativní chování odtržené součásti Srbska. V Radě bezpečnosti OSN se přitom srbská strana může spolehnout minimálně na podporu Ruska.
Kosovský venkov trápí nezaměstnanost i bezvládí
Kosovo je pro jedny samostatnou zemí, pro druhé historickou a neoddělitelnou součástí Srbska. Ti první jsou Albánci, ti druzí Srbové. Oba národy tady vedle sebe žijí už po staletí a každý si na Kosovo činí svůj nárok. Kromě těchto sporů však mají i své normální starosti – hlavně jak se uživit v přírodních podmínkách, které jsou sice na první pohled krásné, ale život je v nich z mnoha důvodů obtížný.
Otázkou je postoj ostatních zemí, které musí mít na paměti následující. Před vytvořením vlastních vojenských sil Kosovo varovala Severoatlantická aliance ústy svého generálního tajemníka Jense Stoltenberga. Za vhodný krok vytvoření kosovské armády nepovažuje ani Evropská unie.
Ta si ostatně stěžovala i na nedávné zavedení stoprocentních cel uvalených Kosovem na zboží dovážené z Bosny a Hercegoviny i Srbska. V diplomatických kuloárech se okamžitě začalo mluvit o uražené hrdosti, a chování, kterým chce Priština na sebe upozornit. Zdá se jí totiž, že na její věc ostatní příliš zapomínají.
Jen uražená ješitnost totiž může nějakou zemi motivovat k svého druhu ekonomické válce, která ji samotnou velmi poškozuje. Potraviny, léky a další zboží ze dvou sousedních zemí v Kosovu citelně chybí.
Alexander Tolčinský: Srbsko a Kosovo se domlouvají na normalizaci vzájemných vztahů
Je to opravdu zvláštní. Dokument, který kromě delegací Prištiny a Bělehradu a zprostředkovatelů jednání z Evropské unie nikdo jiný neviděl. Přesto jeho obsah komentovala média v Kosovu i v Srbsku už několik týdnů. Co se o něm ví? Nebo neví? Má 15 bodů.
Svým chováním k sobě Kosovo skutečně přitáhlo pozornost. Jak ale dokazují reakce, nijak si zatím nepomohlo. Premiérka Brnabičová se od slovenského premiéra Pellegriniho dozvěděla, že jeho země Kosovo nadále uznat nehodlá a podporuje územní integritu Srbska.
Podobný postoj mají další čtyři unijní státy. Český premiér Babiš prohlásil, že by bylo vhodné pokročit v přístupu Srbska do Evropské unie. Srbsko mezitím otevřelo dvě další přístupové kapitoly.
Právě vyhlídka Srbska na členství v unijním bloku skýtá velkou naději, že k násilným bojům s Kosovem zatím nedojde. Ostatně ani Rusko, velký spojenec Bělehradu, nemá nic proti srbskému členství v unii a ostrý válečný konflikt si nepřeje.
Srbsku tak momentálně stačí, když bude upozorňovat na jednostranné kroky Kosova, které si jimi samo škodí. Z hlediska samotného Kosova se jedná o úspěch, že mu jednostranné kroky projdou. Ještě ale pár takových, a hůl nad ním mohou zlomit i jeho dosavadní zastánci.
Související
-
Zpovykaní Pražané, odraz ode dna, čučkaři nebo kampaň? Vyberte Výrok roku 2018
Stejně jako v loňském roce, i letos nominovali komentátoři, kteří spolupracují s pořadem Názory a argumenty, výroky politiků, které považují za ikonické.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.