Alexander Tolčinský: Srbsko a Kosovo se domlouvají na normalizaci vzájemných vztahů

19. duben 2013

Je to opravdu zvláštní. Dokument, který kromě delegací Prištiny a Bělehradu a zprostředkovatelů jednání z Evropské unie nikdo jiný neviděl. Přesto jeho obsah komentovala média v Kosovu i v Srbsku už několik týdnů. Co se o něm ví? Nebo neví? Má 15 bodů.

Největší nesoulad panoval do poslední chvíle okolo výkonných pravomocí Společenství srbských obcí, jak se tato quasi autonomie má jmenovat a také případného vstupu Kosova do mezinárodních organizací. Srbské občiny chtějí vlastní policii, na kosovské závislou jen formálně. Právo volit velitele takové policie, který by byl v každém případě srbské národnosti.

Není pochyb o tom, že na obě strany tlačili zahraniční diplomaté. Vypozorovat lze několik věcí. Když byl před deseti dny v Moskvě předseda srbské vlády Ivica Dačič, jeho protějšek Medvěděv tvrdil, že bude mít Bělehrad v otázce Kosova i nadále podporu Ruska. Dodal ale, že si problém Srbsko musí vyřešit samo. Otázkou je zda to znamená, že by Rusko odstoupilo od veta v případě snahy Kosova o vstup do OSN. Druhým signálem pro Bělehrad bylo dění v Evropském parlamentu. Ten konstatoval, že Srbsko učinilo pokrok v mnoha otázkách, které ho přibližují členství v Evropské unii a že by mělo co nejblíže dostat z Bruselu signál, kdy začnou se Srbskem jako kandidátskou zemí vstupní rozhovory. Nejvíce se hovoří o červnu letošního roku.

Dalším signálem pak bylo prohlášení generálního tajemníka NATO Rasmussena, že v případě dohody podpořil na severu Kosova její realizaci. Bělehrad totiž žádá, aby na území Společenství srbských obcí neměla přístup vznikající Kosovská armáda.

Příliš se ale nesleduje dění na území, kterých se dohoda týká. Vliv srbské vlády na jejich představitele je zřejmý. Ti ale předem oznámili, že by se na realizaci z jejich pohledu nevýhodné dohody nepodíleli. A bez nich to doopravdy nepůjde. Severo-kosovští Srbové si po řadu měsíců dělali, co chtěli. Když s něčím nesouhlasili, organizovali demonstrace, stavěli barikády a napětí museli řešit příslušníci mezinárodní vojenské mise KFOR. 6000 z nich příslušníků dohlíží v zemi na bezpečnost. A vše nasvědčuje tomu, že na území Kosova budou muset setrvat ještě řadu měsíců. Upřímně řečeno spíše let. Bez ohledu na historickou dohodu Bělehradu a Prištiny. Ne příliš povzbudivým signálem je dnes odpoledne zveřejněný požadavek kosovských Srbů, aby o dohodě bylo v Srbsku, za jehož součást své obce považují, vypsáno celostátní referendum.

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio