Kosovo má nového kontroverzního prezidenta

1. březen 2016

Novým prezidentem Kosova byl zvolen bývalý premiér a dosavadní ministr zahraničí Hashim Thaçi.

Politická jednota v zemi se však od vyhlášení nezávislosti v roce 2008 rozpadla a mnoho analytiků pochybuje, že se zrovna Thaçimu podaří situaci zlepšit, soudí server německé stanice Deutsche Welle.

Proti Thaçiho zvolení panoval velký odpor a parlament musela v době hlasování hlídat policie. Opoziční poslanci použili ve sněmovně slzný plyn a organizovali pouliční protesty.

Prezidentský úřad je jednou z mála funkcí, které předseda Demokratické strany Kosova Thaçi dosud nezastával. Byl jedním z hlavních velitelů boje se Srbskem a pak stál v čele vlády až do roku 2014, kdy se ujal postu ministra zahraničí.

Čtěte také

Současná situace v zemi je neuspokojivá – dodnes nejsou vyřešeny etnické spory, zločiny spáchané za války v devadesátých letech zůstávají nepotrestány a Kosovo trápí korupce, extrémní chudoba a masový odchod občanů. Parlamentní volby před dvěma lety zkomplikovaly vládnutí.

Největší opoziční nacionalistické hnutí Sebeurčení prosazuje sjednocení s Albánií, ale to by byla noční můra pro všechny země, které před lety podporovaly samostatnost Kosova. Tatáž strana odmítá normalizaci vztahů se Srbskem a brání dohodám o větší autonomii kosovských Srbů.

Parlament je tak už řadu měsíců ochromen a mnoho lidí požaduje předčasné volby. Vládnoucí koalice navíc není výsledkem politických dohod, ale zákulisních čachrů, kdy šlo především o rozdělení funkcí. Kosovo je dnes rozpolcenější než kdy předtím. Prezident by měl být nadstranický a objektivní, ale panují pochybnosti, zda je toho Thaçi schopen.

Je považován za autokrata bez ochoty ke kompromisům a převažuje názor, že konflikty spíš prohlubuje, než řeší. Zároveň ho mnozí podezírají z korupce a vazeb na organizovaný zločin. Je spojován se zabíjením na objednávku za balkánské války a Evropská rada se o něm zmiňuje i v souvislosti s tehdejším obchodováním s lidskými orgány.

Kosovo nejvíc potřebuje vnitropolitické usmíření. Nejmladší stát Evropy dodnes neudělil práva srbské menšině, neslevil z nekompromisního postoje vůči Srbsku a neprovedl mnoho potřebných hospodářských a právních reforem.

Jestli Thaçi nepovede zemi k širšímu dialogu a ústupkům, lze v Kosovu očekávat prohloubení chaosu a vytoužený vstup do Evropské unie se ještě více oddálí, soudí autor článku na serveru Deutsche Welle.

autor: gzb
Spustit audio