Kosovské hymně stále chybí slova. Ani jejich absence smíření nepřinesla

Muž při oslavách 10. výročí kosovské nezávislosti. Národní hymnu si zazpívat nemůže

Obejděte se při zpěvu beze slov. Minulý týden to bylo přesně deset let, co Kosovo získalo nezávislost. Jeho hymna ale pořád nemá text. Není to proto, že by se nejmladší evropský stát nesnažil. Jeho úsilí ale ochromují národnostní rozepře a politické hašteření mezi etnickou albánskou většinou a srbskou menšinou. V takové situaci jsou nevyhnutelné ztráty, například slova hymny.

Informuje o tom server Rádia Svobodná Evropa.

„Naše země se ještě úplně nekonsolidovala a je obtížné mít text hymny v období, kdy budování státu pořád ještě probíhá,“ myslí si Mendi Mengjiqi, autor hudby kosovské hymny nesoucí poněkud nicneříkající název Evropa.

Kosovo bylo dřív součástí Srbska. Nezávislost vyhlásilo v roce 2008, skoro deset let po válce v letech 1998-99, ukončené nálety NATO na Srbsko, které Bělehrad donutily stáhnout svá vojska z Kosova. Tím skončil konflikt, který stál životy zhruba 13 tisíc lidí.

Zhruba dvoumilionovou kosovskou populaci tvoří z 90 procent Albánci a z 5 procent procent Srbové. Kosovo uznalo 115 zemí, ale ne Srbsko, Rusko, Čína, a ani pět států Evropské unie. Dodnes tam zůstává pět tisíc vojáků NATO.

Bělehrad Albánii a Kosovo obviňuje z toho, že se snaží vytvořit „Velkou Albánii“. Kosovští Albánci se zase staví proti větší autonomii pro převážně srbské části země, protože se obávají, že by to sousednímu Srbsku poskytlo větší vliv. Srbsko považuje Kosovo za kolébku své státnosti a v preambuli srbské ústavy se píše, že je „integrální součástí“ země.

Kosovský parlament v roce 2008 zvolil ze tří skladeb právě tu od Mengjiqiho. Poslanci si od toho slibovali dosažení míru v zemi – píseň beze slov, která respektuje tak mnohonárodnostní povahu Kosova, mu mohla jedině pomoci.

Slova jsou důležitá

Mengjiqi prý sice nečekal, že slova na jeho hudbu vzniknou brzy, na druhou stranu ale radí nepodceňovat jejich význam. Devětapadesátiletý univerzitní profesor také podotýká, že text k hymně má, ale šetří si ho pro tu správnou chvíli. „Důležitý je charakter hymny, to, jaké poselství vysílá. Hymna, kterou jsem složil, má humánní charakter, neobsahuje žádné vojenské prvky,“ zdůrazňuje autor.

Dodává, že jeho dosud nezveřejněný text nemíří proti nikomu, proti žádné etnické skupině. „Oslavuje stát, ve kterém žijeme a který budujeme. V některých zemích je text problematický, protože tam žijí velké počty jiných národností,“ podotýká Mengjiqi.

Kosovo není jediná země, která má čistě instrumentální hymnu. Španělsko, San Marino a Bosna a Hercegovina mají podobný problém. Skladba La Marcha Real vznikla jako hudba beze slov ještě předtím, než se stala španělskou státní hymnou, kdežto hymna San Marina je chorál z 10. století, který nikdy neměl oficiální text.

Hymna dělá stát

Národní knihovna, Priština, Kosovo

V sousední Bosně mají s textem hymny podobný problém jako v Kosovu. Někteří diplomaté vtipkují, že země, rozdělená mezi Chorvaty, Bosňáky a Srby má ve skutečnosti čtyři hymny: jednu oficiální instrumentální a nacionalistické verze pro každou ze tří hlavních skupin obyvatel země.

„Kosovská hymna by měla mít text. Je to důležité, protože hymna dělá zemi. Ukázali bychom tak, že Kosovo je stát,“ říká Jetullah Beqiri, důchodce z kosovského hlavního města Prištiny.

Kosovo se už od vyhlášení nezávislosti chtělo stát rovnoprávným členem mezinárodní komunity. Jedním z jeho hlavních cílů byla integrace s Evropskou unií, dovršená vstupem do této organizace. Ve skutečnosti ale musí země řešit spíš problémy jako nezaměstnanost a korupce.

Prištinský právník Flutura Abdullahu doufá, že hymna se slovy pomůže občany sjednotit a dá jim naději. „Kosovská hymna by měla mít text, aby byla srozumitelnější, aby jí lépe rozuměly budoucí generace či malé děti,“ podělil se o svůj názor.

„S ohledem na minulost Kosova a na to, čím si tu lidé prošli, by text měl obsahovat něco, co by upozorňovalo na minulost, ale i něco, co by ukazovalo do budoucnosti,“ uzavírá Abdullahu.