Thomas Kulidakis: Srbsko-maďarská cesta pořízení vakcín i z Číny a Ruska stojí za zvážení i u nás

Vzhledem k tomu, že vakcín je nyní v Evropské unii málo a hlavní vakcínový oblíbenec Pfizer-BioNTech oznámil pro leden snížení dodávek pro celou Evropu, stojí případ obou zemí za analýzu a pozorné sledování.

Čtěte také

Libor Dvořák: Rusko už očkuje. Putin to nařídil

V samotném Srbsku už se očkuje jak „Pfizerem“, tak ruským Sputnikem. Čínský Sinopharm má být k dispozici v řádu dní. Zajímavé je rozhodování občanů, kteří si zatím v 38 procentech případů přejí ruskou látku. V 31 procentech americko-německou vakcínu od společností Pfizer a BioNTech. Zbytku je jedno, jakou vakcínu. Na ty případně může vyjít látka čínská.

Maďarsko se jako už mnohokrát rozhodlo vydat vlastní cestou a podle tamní vlády je de facto rozhodnuto o dodávce až jednoho milionu dávek v první tranši. Tentokrát je za tím možné spíše než naschvál Bruselu vidět snahu zajistit očkovací substanci.

Měl by být původ vakcín lhostejný?

Co se týká ruské vakcíny, tam je zajímavý fakt, že se Rusko rozhodlo šetřit svou vakcínu převážně pro vlastní potřebu. Vyvážet chce hlavně technologii výroby, byť do Srbska tisíce dávek poslalo. Přenos výroby by jednotlivým státům pomohl vyrábět množství vakcíny podle vlastních potřeb.

V případě České republiky, s její světově proslulou biochemickou tradicí, by to měla být brnkačka.

Čtěte také

Ruská vakcína Sputnik V se do Evropské unie zřejmě ani nedostane, nemusí být bezpečná, upozorňuje farmaceut Dvořáček

Případné pořízení zahraničních vakcín by tak mohlo vyřešit nemálo problémů s očkováním a ochotou lidí vakcínu přijmout. V podstatě v každé zemi totiž novou vakcinační fázi boje s koronavirem doprovází tři jevy. Nejistota, kolik lidí se nechá očkovat. Nedostatek vakcín, který zabraňuje rychlému proočkování populace. A nadávky opozice a části společnosti vládě, že očkování postupuje pomalu.

Vakcíny různé provenience by přitom mohly způsobit následující:

Lidé, kteří například více věří technologii použité Ruskem, v podstatě shodné s postupem britské AstraZenecy, by si mohli vybrat. Lidé, kteří více věří látkám západní provenience, by měli také na výběr.

Očkování by mohlo být rychlé, protože látek by bylo dost. Vše by navíc ztratilo patinu nucení ať už pasivního, nebo aktivního. Odpadly by nešťastné úvahy o případném zvýhodňování očkovaných, které jsou úplně mimo mísu, protože ani není čím očkovat.

Čtěte také

Ondřej Soukup: Ruská vakcína Sputnik V

Pokud platí, co úřady v různých zemích tvrdí, že jde především o lidské zdraví, měl by být původ vakcín lhostejný. Důležité je, aby fungovaly a nezruinovaly veřejnou pokladnu. Velmi slibná je například avizovaná spolupráce vědců z Oxfordu s jejich ruskými protějšky.

Předmětem výzkumu má být, zdali by bylo možné spojit Sputnik V s AstraZenecou, čímž by se případně mohlo dosáhnout nových vakcinačních výšin. Vzhledem k tomu, že se zjednodušeně řečeno jedná o staré známé použití umrtveného viru, může takový výdobytek vědy budit v nejednom člověku důvěru.

Thomas Kulidakis|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová by se místo oznámeného nadchnutí pro nápad řeckého premiéra zavést vakcinační pas měla raději realizovat v aktivitách zajišťujících vakcíny z více zdrojů. Rychle, účinně, levně a důvěryhodně pro laickou veřejnost.

Autor je komentátor Českého rozhlasu