Thomas Kulidakis: Salámová metoda prezidenta Erdogana
Při sledování postupu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, jak připomíná skoro půl století rozdělení Kypru, může přijít na mysl epizoda z populárního a kvalitního seriálu Jistě, pane premiére. Konkrétně část o takzvané salámové taktice. Není jisté, jestli dané dílo turecká hlava státu shlédla osobně. Jisté je, že v jeho duchu postupuje nejen v případě Afroditina ostrova.
Poslední případ je učebnicový. Turecký prezident na území ovládaném mezinárodně neuznanou severokyperskou správou pomlčel o žhavých a ošemetných otázkách typu plánovaná základna dronů nebo těžba a hledání zemního plynu.
Do jisté míry je možné, že v tom roli sehrál telefonát mezi USA a prezidentovým blízkým spolupracovníkem Ibrahimem Kalinem. Něco siláckého a nacionalistického říct ale Erdogan musel, protože asertivita ho drží u moci ve chvíli, kdy ekonomika upadá stále více.
Čtěte také
Dozvěděli jsme se tedy, že se otevře tři a půl kilometru čtverečních plochy Varoši, předměstí Famagusty. Tedy místa, které podle rezolucí Rady bezpečnosti OSN má být předáno pod správu OSN a rozhodně tamní majetek nemá být vrácený někomu jinému než původním řeckokyperským majitelům.
Nádavkem turecký prezident přidal, že jediné možné řešení problému rozděleného Kypru je vznik dvou rovnocenných států.
Turecký prezident ví, že taková slova a aktivity jsou jako červený hadr na býka. Ozvaly se velmoci typu Rusko a Spojené státy americké. Zaprotestovala Evropská unie, protože celý Kypr vstoupil do Unie, na severu se ale unijní právo neuplatňuje. De facto tedy na území Unie dlí nepozvané turecké vojenské jednotky.
Ozvaly se i další státy, generální tajemník OSN se také patřičně pohoršil, premiér Řecka a prezident mezinárodně uznané Kyperské republiky promluvili o provokacích. Všichni trvají na řešení federativním a žádné otevírání Famagusty nechtějí.
Motivy Číny, Indie a Irska
To vše prezident Erdogan předpokládal, takže už předem řekl, že je zřejmé, že po jeho slovech budou nepřátelé Turecka, v čele s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem, mluvit pravděpodobně telekonferencí o Turecku a proti Turecku nejen s USA.
Čtěte také
Podle Erdogana si klidně mluvit mohou, Turecko si ale prosadí své. Na adresu Evropské unie pronesl, že nedrží slovo, její politici nejsou čestní a neposílají na sever Kypru dost peněz.
Dílo tak bylo dokonané a čekalo se na reakci, která na sebe nenechala dlouho čekat.
Sešla se Rada bezpečnosti OSN a přišla překvapivá zápletka. Místo rychlého schválení rezoluce se jednalo několik dní a nakonec se navrhovaný text zpřísnil.
Původní vyjádření, načrtnuté Velkou Británií, totiž nejen podle kyperských médií neobsahovalo jmenovitou kritiku Turecka, odkazy na porušení dřívějších rezolucí a bylo obecně mírné. Takže po dlouhé době se nešlo směrem zjemnění textu, aby vyhovoval všem, ale právě naopak.
Zajímavé je, že o zapracování slov Ruska i USA a celkové zostření se postaraly Čína, Indie a Irsko. Motiv Pekingu a Dillí může být, že jejich vztahy s Řeckem mají vzestupnou trajektorii. Čína ho využívá jako bránu na západní trhy, Indie s ním nedávno uzavřela řadu smluv.
Motivaci Dublinu by idealista mohl přisoudit nátuře národa, který je sám na rozděleném ostrově. To je částečně pravda, ale realisticky můžeme říci, že i proto Irové uvítali příležitost zatopit Britům na mezinárodní scéně.
Celkově řečeno prezident Erdogan ví, že kvůli třem a půl kilometrům čtverečním s ním nikdo do války nepůjde. Stejně jako kvůli tu kousku Náhorního Karabachu, tu kousku Sýrie, tu kousku Iráku.
Ostrá vyjádření mocností a Rady bezpečnosti ho moc trápit nemusí. Řečeno sportovní terminologií, je to jedna nula pro přístup k mezinárodním vztahům v duchu realistické teorie. Tým idealistického pojetí v duchu správy vztahů mezi státy prostřednictvím orgánů kolektivních typu OSN si připsal další porážku.
Není to hezké zjištění, ale je pravdivé. A podle toho se musí chovat i ostatní státy.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
