Thomas Kulidakis: Nový řecký azylový zákon jen stěží dostane nelegální migranty z Řecka a EU

1. listopad 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Uprchlický tábor v Řecku

Podle statistik aténské vlády přichází do Řecka, a tím i do Evropské unie, v průměru 300 až 500 běženců denně. Potvrdilo se to i tento týden.

Za 48 hodin na řecké ostrovy přibylo dalších 795 lidských duší. S neustále se zvyšujícím počtem žadatelů o azyl má teď pomoct nový azylový zákon, který v noci na dnešek přijal řecký parlament.

Čtěte také

Obnáší celkem osmnáct základních opatření, z nichž nejdůležitější jsou čtyři body. Zkrácení azylového řízení, omezení žadatelů o azyl na pohybu, odebrání statusu žadatele o azyl v případě neplnění povinností včetně školní docházky dětí a přesné vyjmenování důvodů, pro které může být běženec zařazen mezi takzvané zranitelné osoby. To vše doplňuje seznam bezpečných zemí, kam mohou být běženci vráceni.

Výše zmíněné má podle řecké vlády urychlit navracení odmítnutých žadatelů o azyl především do Turecka v rámci dohody, kterou s ním v roce 2016 uzavřela Evropská unie. Řecký premiér Mitsotakis při parlamentní debatě zmínil známý fakt, že zatím se podařilo poslat zpátky jen necelé dva tisíce migrantů. Což je za tři a půl roku trvání dohody velmi žalostný výsledek.

Problém spočívá především v rozdílném výkladu dohody mezi EU a Tureckem, přehlcení azylových úředníků na řecké straně, nepříliš ochotné byrokracii na straně turecké a hlavně stále se zvyšujícím počtu migrantů.

Plán na odsun deseti tisíc běženců

Podle uprchlické agentury OSN je migrační krize opět v plném proudu. Cesta přes východní Středomoří se pro běžence stala znovu hlavní branou do Evropy a situace se podobá té z roku 2016. S potenciálem zhoršení ke stavu z roku 2015.

Čtěte také

Neudržitelná situace v několikanásobně přeplněných táborech na ostrovech v Egejském moři nutí řeckou vládu přesouvat migranty na pevninu, odkud podle tureckého výkladu nemohou být vráceni.

Podle výkladu aténské vlády a Evropské unie se ale klauzule o zpětném přebírání běženců vztahuje na všechny, kdo z Turecka přišli. Pokud chce Unie a Řecko běžence vracet, bude potřeba vybojovat politickou i právní bitvu o správný výklad smlouvy. Tedy, jestli platí, že běženci mají být vráceni do země, odkud přišli, tedy do Turecka, ať už jsou na ostrovech, nebo jinde.

Právě to je základní úskalí, na které může narazit nový azylový zákon řecké vlády. Turecko se už teď snaží zbavit Syřanů na svém území a plánuje jejich přesun do takzvané bezpečné zóny v zemi, odkud uprchli. Zároveň se nerozpakuje neustále hrozit Unii, že do ní uprchlíky ze svého území pošle. Evropská unie se toho natolik obává, že možná ani nebude schopná vyvinout účinný tlak na vládu v Ankaře.

Thomas Kulidakis

K tomu je potřeba přičíst kritiku humanitárních a lidskoprávních organizací, kterou podpořila i komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová. Při návštěvě uprchlických táborů v Řecku se přidala k námitkám, že nový azylový zákon může porušovat základní lidská práva a právní jistotu běženců.

Byť může být nový azylový zákon řecké vlády dobře míněný, plán na odsun deseti tisíc běženců do konce letošního roku a dalších deseti tisíc v roce příštím zpět do Turecka může za stávající situace vyjít jen stěží.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio