Thomas Kulidakis: Humanitární krize migrantů a uprchlíků v Řecku může zažehnout další politickou krizi

4. říjen 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Migranti v řeckém městě Pireus

Podle Organizace spojených národů se na řecké ostrovy v Egejském moři v průběhu září dostalo nejvíce migrantů od roku 2016.

Tábory na pěti migrací nejzatíženějších východních výspách Řecka a Evropské unie jsou přeplněné. Některé čtyřikrát jako na Lesbosu, jiné desetkrát jako na Samosu.

Čtěte také

Běženci žijí v důsledku přelidnění v naprosto otřesných podmínkách. Když jsem byl v běženeckých táborech na jaře letošního roku, ve švech nepraskaly. Přesto mi každá hodina připadala jako rok. Pamatuji si skupinu mladých Afghánců, kteří žili v počtu osmi ve stanu o přibližně patnácti metrech čtverečních.

Matku samoživitelku s čtyřmi dětmi v džungli neboli neoficiálním táboře na Samosu. Vedle ní žili neznámí muži z jiné země a jiné víry, naproti tři chlapci mezi dvanácti a patnácti lety, kteří po cestě přišli o rodiče.

Na místě byli samozřejmě také oni pověstní mladí muži s mobilními telefony, kteří podle všeho šli spíše za blahobytem. Podle údajů mezinárodních organizací a řecké vlády je mezi migranty lidí skutečně potřebných, čili uprchlíků, přibližně 75 procent.

Situace na místě

Čtěte také

Teď je ale situace mnohem horší. Podle řeckého ministra pro migraci došlo v posledních pěti měsících ke zvýšení počtu běženců o 200 procent. Není se tedy co divit, že vypukly nepokoje v táborech, kde někteří lidé žijí už čtvrtý rok bez naděje na změnu.

Výsledek je převoz běženců na pevninu. Přednost mají ženy, děti, celé rodiny, staří a nemocní lidé. Problém přesunů na pevninu je dvojí. Za prvé, na běžence se pak už nevztahuje dohoda s Tureckem o návratové politice. Za druhé, na ostrovy připlouvá v podstatě každý den více lidí, než z nich odplouvá na pevninu.

V pevninském Řecku se nová vláda rozhodla předložit nový zákon, který má odlišit během tří dnů uprchlíky s právem na azyl od ekonomických migrantů. Rozhodovat má takzvaný screening, což je kontrola pomocí otázek a dalších technik zkoumajících zemi původu.

Čtěte také

Pokud je považovaná za bezpečnou, lidé budou vráceni do země původu. Pokud se jedná kupříkladu o Sýrii, budou moci zůstat v Řecku i Evropské unii. Nová pravidla ještě nevstoupila v platnost.

Jejich fungování se ale v podstatě neliší od přístupu, který Frontex a řecké úřady uplatňují už nyní. Zatím se podařilo vrátit necelé dva tisíce lidí, tedy ani ne čtyři procenta příchozích migrantů. Mezi běženci navíc převažují Afghánci a Syřané, kteří právo na azyl většinou mají.

Pokus snížit počet stále narůstajících příchodů z Turecka probíhá na dvojí úrovni. V rovině ostrahy hranic posílily členské státy i řecká vláda své kapacity technické i lidské. V rovině politické jednala německá kancléřka s prezidentem Erdoganem, jedná eurokomisař pro migraci, s Tureckem jednají i ministři vnitra Francie, Německa a Řecka.

Čtěte také

Vše málo platné. Turecko přesunulo a přesouvá k jižní hranici běžence, které chce údajně poslat do bezpečnostní zóny v Sýrii. Ta ovšem zatím existuje jen v představách Ankary.

Nejbližší budoucnost je zřejmá. Na ostrovech budou žít dál lidské bytosti bez řádného přístupu k vodě, jídlu, lékařské péči či sanitárním zařízením. Jejich množství je totiž nastavené na plánovaný počet migrantů. V případě Lesbosu tedy přibližně tři tisíce lidí, zatímco je jich na místě skoro 14 tisíc.

Část evropské veřejnosti pohoršená tímto stavem bude tlačit na své vlády, aby pomohly nejen materiálně, ale také přerozdělovacím mechanismem. Druhá část vyhraněná proti běžencům zopakuje postoj minulých let, který nahrál populistům zpravidla pravicovým. Třetí část se pohorší nad případnými dalšími ústupy Turecku.

Thomas Kulidakis

Migrační krize není za námi, jen má její vývoj podobu sinusoidy. Mají pravdu ti, kteří říkají, že ekonomičtí migranti nemají automatický nárok na pobyt v Evropě. Ovšem skuteční uprchlíci, rodiny, ženy a děti, kterých je v Řecku většina, těm je třeba pomoci. Situace na místě je hrozná.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio