Thomas Kulidakis: Evropské ozvěny doplňovacích voleb v USA
Voliči ve Spojených státech amerických rozhodnou nejen o vývoji své země v příštích dvou letech, ale také o vývoji na starém kontinentě.
Úspěchy i neúspěchy prezidenta Donalda Trumpa totiž doposud fungovaly i v unijních zemích jako nástroj k mobilizaci odpůrců i zastánců jeho přístupu k politice založené na manažerských dovednostech a impulzivním jednání.
Na domácí půdě šéf Bílého domu může využít volební výsledek pro vlastní dobro v případě výhry i prohry republikánských kandidátů, kteří jsou s ním spojení pupeční šňůrou. Zápas o hlasy voličů proměnil už dávno v referendum o sobě samém. Američané tedy budou hodnotit přístup prezidenta ke zdravotní reformě, migraci, mezinárodnímu obchodu i zahraniční politice.
Pokud Republikánská strana prohraje, Trump může začít šikovat své příznivce před prezidentskými volbami za dva roky. Pokud prezidentská strana vyhraje, může začít Trumpovo PR oddělení a s ním spojená média chrlit oslavné články o potvrzení prezidentových kroků hlasy lidu.
V obou případech ale platí, že na dosavadním výkonu vlády nejmocnější země se příliš nezmění. Donald Trump se v případě nouze může stejně jako v minulosti uchýlit k vydávání dekretů, i když Republikáni ztratí většinu v Kongresu.
Měkký dopad na EU
V takovém případě čekají Evropskou unii a s ní i celý svět další dva roky nevypočitatelné politické praxe, pro kterou nejsou žádné smlouvy a zvyklosti minulosti svaté.
Zásadní bude například další vývoj kolem jaderné dohody s Íránem, kterou Evropská unie chce i proti vůli Washingtonu dodržet. Jestliže nedokáže ochránit své firmy před americkými sankcemi, utrpí jak unijní ekonomika, tak její prestiž. Když říkám unie, myslím tím všechny členské státy.
Na druhou stranu odstoupení Spojených států od úmluvy o íránském jaderném programu sblížilo dosavadní rivaly ke společnému dílu. Dohodu s Íránem totiž parafovaly také Francie, Německo a Velká Británie.
Po desetiletích studené války se tak evropské mocnosti musí chtě nechtě pokoušet dohodnout s Ruskem a Čínou, jak se s americkými sankcemi vyrovnat. Taková spolupráce může lehce vzbudit naději v tání ledů mezi mocnými světa. Radost by to ovšem byla předčasná.
Amerika se kvůli ochraně voleb před kybernetickými útoky vrací ke starému dobrému papíru. Rusko nebo Čína to ale nevzdávájí, tvrdí teď i Trump
Předvolební kampaň amerických voleb do Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu vrcholí. Hlasovat se bude už v úterý 6. listopadu, a to od 12 hodin (našeho času). Ochrana před kybernetickými útoky ze zahraničí už daňové poplatníky stála v přepočtu přes 8 miliard korun, ale už teď je jasné, že to stačit nebude.
Další významné rozhodnutí americké administrativy totiž hrozí přímo destabilizací mezinárodního řádu a evropské stability. Nemám na mysli závažné odstoupení od pařížské dohody o boji s klimatickými změnami. Bezprostřednější nebezpečí plyne z úmyslu Spojených států amerických odstoupit od dohody o likvidaci střel kratšího a středního doletu.
Moskva už dala jasně najevo, že si něco takového nenechá líbit. Trnem v oku jí je především protiraketový systém v Rumunsku, který má být umístěný také v Polsku. Vojenští stratégové v barvách východního medvěda už jistě přemýšlí nad patřičnou odvetou, která se týká i našeho blízkého sousedství.
Pro unijní státy v čele s nejmocnějšími z nich tedy vyvstane jasná otázka, zdali se s Rusy pokusit nějak domluvit, nebo stát při stále méně spolehlivém zaoceánském spojenci.
Otázka je o to složitější, že americké volby budou mít i nepřímý, takzvaný měkký dopad na Evropskou unii. Prohra Republikánů umožní unijním středovým politikům tvrdit, že samotní Američané odmítají populistickou a národoveckou politiku svého prezidenta. Naopak výhra Republikánů před volbami do evropského parlamentu povzbudí všechny populisty, Marine Le Penovou počínaje, Viktorem Orbánem a Matteo Salvinim konče.
Pro stoupence unijní jednoty by tedy bylo lepší, kdyby Republikáni prohráli, protože i bez dalšího povzbuzení populistům bude mít Evropská unie se zahraniční Trumpovou politikou práce víc než dost.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka