Thomas Kulidakis: EU promrhala další rok k vyřešení otázky migrace

Podle Mezinárodní organizace pro migraci k letošnímu 18. prosinci přišlo do Unie skoro 108 tisíc běženců. Ke konci roku už toto číslo nebylo aktuální. Jen na řecké ostrovy, migrací nejvíce zatížené, přibylo v průběhu posledního víkendu roku 2019 více než 400 nových běženců. A to v Řecku zuří zimní bouře a počasí je velmi nehostinné.

Čtěte také

Zázračné řešení migrace neexistuje, uprchlíci s námi možná budou žít trvale, píše řecký komentátor

Celkový počet migrantů mířících do vysněné Unie se totiž meziročně sice snížil o pět procent, v případě Řecka se ale zdvojnásobil. Lidské bytosti se tísní v přeplněných táborech. Naprostá většina žije ve stanech a provizorních přístřešcích mimo oficiální uprchlická střediska. Jsou vystaveni veškeré nepřízni počasí. Větru, dešti, sněhu, mrazu, pohybují se v bahnu. Na vině je skutečnost, že zatímco je na pěti předmětných ostrovech místo ani ne pro osm tisíc lidí, pobývá jich tam přes 42 tisíc.

Podobně se o moc nezlepšila ani situace v Itálii. I přes počáteční tvrdý přístup teď už bývalého italského ministra vnitra Salviniho do země migranti po tisících přicházejí dále. Podobně přicházejí také do Španělska. Ať už připlouvají k jeho břehům, nebo se do Unie snaží dostat přes dvě španělské enklávy v severní Africe. Od Maroka je oddělují vysoké žiletkové ploty, nejmodernější strážní systémy, běženci ale často uspějí.

Mezi unijními zeměmi proto i v roce 2019 probíhala válka o solidaritu. V závěru roku oznámilo Německo záměr přijmout 70 nezaopatřených dětí – běženců z Řecka. 400 běženců si převezme také Francie, několik desítek přímo z Řecka odvezl papež František. Portugalská nabídka převzít tisíc migrantů z Řecka trvá. Relokace probíhají také z Itálie. Obecně si většina členů Unie mezi sebou pomáhá.

Větší solidarita

Čtěte také

Petr Šabata: Migrace stále rozděluje společnost, ale nemusela by

Mezi politiky a občany v zemích, které se na solidaritě s ostatními státy Unie v otázce migrace podílejí, a těmi, kteří tak nečiní, narůstá logicky konflikt. Ještě nikdo nezodpověděl otázku, proč by jedna země měla pomáhat přebíráním běženců a jiná nikoliv. I pokud bychom vzali za pochopitelný argument, že nikdo nechce mladé muže s nejasnou minulostí, pořád zbývají ženy a děti, často osamocené.

Státy Visegrádské čtyřky s výjimkou Slovenska čeká rozsudek ve věci nesplnění právoplatně přijatých migračních kvót. Podle názoru generální advokátky Soudního dvora Evropské unie by polští, maďarští a čeští vládci měli u soudu prohrát. Evropská unie je založená na vládě práva a rozhodnutí bude potřeba respektovat, ať už bude jakékoliv. Výsledek řízení ale nevyřeší tristní situaci, ve které se Unie z hlediska migrace ocitla.

Čtěte také

Migrace: Konec krize? Teď máme pouze taktickou přestávku, řekl v rámci debaty Plusu Jiří Weigl

V roce 2016 uzavřela dohodu s Tureckem, která nefunguje. Původně ji někteří premiéři a hlavy členských států považovali za vhodný příklad pro případná ujednání i s dalšími státy, odkud migranti přicházejí. Včetně českého premiéra Andreje Babiše. Tento přístup se ale ukázal jako mylný.

Počet běženců směřujících z Turecka do Unie se zvýšil. Nazpět se vrátilo ani ne dva tisíce odmítnutých žadatelů o azyl. Povšimla si toho i německá kancléřka Merkelová. Prezident Erdogan navíc migraci používá k vydírání celé Evropské unie. Chce peníze, ústupky, diplomatickou podporu a cokoliv jiného ho napadne.

V roce 2020 Unii čeká další reparát z hledání ztraceného času. Nová Evropská komise chce reformu azylového systému dokončit. Zatím se údajně hodlá vydat německou cestou, tedy dát za solidaritu odměnu v podobě pobídek. Francie požaduje trest pro z jejího pohledu nesolidární státy. Českou politickou reprezentaci čeká další boj, který bude o to těžší, že se sama podílela na vytvoření protiimigrační hysterie ve své zemi. Reformovat azylový systém je ovšem nezbytné.

Thomas Kulidakis|foto: Khalil Baalbaki

Dlouhodobě zatěžovat jen některé země je neudržitelné. Větší solidarita ale musí jít ruku v ruce s analýzou, kolik je kde potřeba pracovních sil a kolik je volných míst alespoň pro vyřizování azylových žádostí. Následné návraty do zemí původu mohou být odkudkoliv.

Autor je komentátor Českého rozhlasu