Thomas Kulidakis: Ekonomická krize v Řecku a evropské volby
Hospodářská krize v Řecku hýbe evropskou politikou už celé jedno desetiletí.
Přístup k řešení problémů řecké ekonomiky je v průběhu celé krize téma voleb v jednotlivých členských státech a teď se projeví i ve volbách evropských.
Thomas Kulidakis: Zvýšení minimální mzdy samo o sobě Řecku nepomůže
Rozhodnutí řecké vlády zvýšit minimální mzdu na 650 eur vítají místní zaměstnanci, kritizují zaměstnavatelé a také část věřitelů.
Centristické strany budou muset obhájit svůj přístup a hlavně se vyrovnat s populisty, kteří na případu Řecka často dokazují své tvrzení obviňující Evropskou unii z přílišné panovačnosti.
Aktuální vývoj v samotném Řecku příliš důvodů k optimismu neskýtá. Nezaměstnanost se drží na osmnácti a půl procentech. Dvě třetiny nezaměstnaných jsou mladí lidé do 34 let. Podle OECD trpí ekonomika přílišným zdaněním, které brzdí její možný růst.
Nutnost dodržovat primární přebytek rozpočtu, tedy hospodařit s přebytkem tří a půl procenta po odečtení nákladů na obsluhu dluhu, svazuje řecké vládě možnost povzbudit ekonomiku státními investicemi.
Splatit část drahých půjček
Thomas Kulidakis: Pád vlády by mohl prospět řeckému premiérovi Tsiprasovi i jeho straně
Řecký premiér Alexis Tsipras se po odchodu menšího koaličního partnera rozhodl požádat parlament o důvěru. Jeho šance na úspěch nejsou velké.
Tedy postupovat v duchu receptu, který často opakují politici také u nás. V časech krize investovat, když je dobře, šetřit. Problém řecké vlády je, že se v podstatě může pohybovat jen v úzkých mantinelech dohod s věřiteli. Ti prostřednictvím mechanismu posíleného dohledu kontrolují hospodářskou politiku aténské vlády i po konci třetího memoranda vloni v srpnu.
Řecká vláda má pokračovat v reformách, za což má každých šest měsíců slíbené dluhové úlevy a vyplacení části výnosů zahraničních centrálních bank. Získaly je výdělkem na řeckých dluhopisech v době krize.
První výplata už byla odsouhlasená a Řecko dostane v součtu skoro miliardu eur. Z této částky představuje dvě třetiny výnos zahraničních centrálních bank, zbytek je určitá forma snížení dluhové zátěže. Ne seškrtáním dluhu, ale prodloužením splatnosti, snížením úrokových sazeb a podobnými obezličkami. Tak jak tomu bylo v minulosti, ani tentokrát se dané peníze v Řecku neohřejí.
Lukáš Kovanda: Řecko odpojili od kapaček. Česku „dluží“ miliardy
Řecko se po letech staví na vlastní nohy. Odpojili jej od záchranného penězovodu evropských věřitelů, který fungoval od srpna 2015.
Vláda v Aténách je chce použít na předčasnou splátku části dluhu u Mezinárodního měnového fondu. Platí za něj pětiprocentní úrok ročně, zatímco na finančních trzích si může vydáním desetiletých dluhopisů půjčovat s úrokem přibližně 3,3 procenta.
Řecko si dokonce prostřednictvím pětiletých dluhopisů může půjčovat levněji, než Spojené státy americké. Je to důležitý vývoj, protože Řecko si na předčasnou splátku bude muset ještě na finančních trzích půjčit. Obecně je to ale dobré rozhodnutí, protože je lepší dlužit s menším úrokem. Jen to bezprostředně nepomůže Řekům.
Zlepšení podmínek pro to, aby si Řecko mohlo levněji půjčovat na splátku jiných půjček, umožnila výplata první části přislíbených peněz výměnou za pokračování takzvaných reforem. V rámci intelektuálního cvičení jsem se pokusil na nějaké skutečné prorůstové reformy vzpomenout. Kromě úpravy bankovního sektoru ale převládají tupé škrty.
Adam Černý: Rozpočet Řecka po letech vykazuje zlepšení
Snad žádná evropská země neprošla v minulých letech takovou redukční finanční kúrou jako Řecko.
Vše výše popsané je debata o miliardách eur a ekonomické krizi, kterou žil kontinent v posledních deseti letech. V kampani před blížícími se evropskými volbami se opět téma krize v Řecku přetřásá a není se co divit. Unijní občany logicky zajímá především hospodářská situace, tedy prosperita stávajících voličů i jejich potomků.
Centristické strany, které se podílely na přístupu k Řecku, budou muset vysvětlit následující. Proč se evidentně nefunkční plán pomoci Řecku, který se eufemisticky nazval pomocí, udržoval tak dlouho. Už dávno přece i Mezinárodní měnový fond přiznal, že propočty byly nerealistické.
Hlavní politický proud bude muset také občanům vysvětlit, v čem se mýlí populisté ve svém tvrzení, že unijní moloch učinil zvůli na jednom členském státu. Je samozřejmě pravdou, že populisté nenabízí lepší řešení, jen jako vždy pojmenovávají problém.
Mýlí se také v původci údajné zvůle. Nemohla za to unie, ale euroskupina, tedy členské státy. Momentální situace, kdy Řecko bude moci splatit část drahých půjček, je do budoucna výhodná. Otázkou tedy zůstává, proč se tento funkční přístup nepoužil hned, ale až po deseti letech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
