Adam Černý: Rozpočet Řecka po letech vykazuje zlepšení
Snad žádná evropská země neprošla v minulých letech takovou redukční finanční kúrou jako Řecko.
Dlouho skrývané, zato ale rostoucí státní zadlužení dosáhlo takové výše, že Řecko nebylo ani schopno splácet pouhou údržbu svého dluhu.
Lukáš Kovanda: Řecko odpojili od kapaček. Česku „dluží“ miliardy
Řecko se po letech staví na vlastní nohy. Odpojili jej od záchranného penězovodu evropských věřitelů, který fungoval od srpna 2015.
Finanční a hospodářská krize si pod tlakem věřitelů vyžádala razantní úsporná opatření, která omezila výdaje státního a veřejného sektoru a zároveň podvázala hospodářskou aktivitu natolik, že hrubý národní produkt poklesl přinejmenším o čtvrtinu a nezaměstnanost například mladých lidí přesahovala 50 procent.
Tato čísla je nutno uvést, aby bylo zřejmé, jakou kvalitativní změnu reprezentuje řecký rozpočet schválený v prosinci parlamentem na příští rok. Poprvé od roku 2010 se v něm vedle úspor objevují v některých položkách i vyšší výdaje.
Podle vládního návrhu kolem 900 milionů eur půjde na sociální opatření, jako je podpora rodin, příspěvky na bydlení nebo snížení sociálního pojištění u mladých lidí.
Optimismus premiéra Tsiprase
Tuto kvalitativní změnu umožnil slušný hospodářský výsledek, kdy rozpočet díky ekonomickému růstu přes dvě procenta dosáhl primárního přebytku, tedy přebytku před započtením obsluhy dluhu, kolem 3,5 procenta hrubého domácího produktu.
Thomas Kulidakis: Deset let od začátku krize v Řecku
Když se v Řecku představím a sdělím, odkud pocházím, stává se mi poměrně často zajímavá věc. Po počátečních formalitách zazní: „Vaše země funguje, že?“
Proto si vláda levicového premiéra Alexise Tsiprase mohla dovolit zvýšit některé sociální výdaje a zároveň například nemuset škrtat znovu v už tak osekaných důchodech.
Optimisticky vyhlížející rozpočet považuje vláda za důkaz úspěchu své politiky, která už není zcela podřízena závazkům dohodnutým s věřiteli. Pravicová opozice a odbory to vidí jinak a v překvapivé shodě varují, že výhled státních a veřejných financí je založen na předpokladech, které se nemusejí potvrdit, především na očekávání pokračujícího hospodářského růstu a na výnosech z dalších privatizací.
Optimismus premiéra Tsiprase může mít i zcela prozaické vysvětlení. Řecko v roce 2019 čekají několikery volby, vedle obecních i do Evropského parlamentu a ty třetí, které jsou plánovány na podzim, parlamentní, by se mohly uskutečnit i v předčasném termínu. V takovém období bývá kdejaká vláda v pokušení představit se veřejnosti v co nejlepším světle.
Odpověď na otázku, zda premiéru Tsiprasovi jeho sázka vyjde, je hodně otevřená, protože ti, kdo prosadí úsporné programy, se málokdy dočkají voličského vděku. Jeden fakt však popřít nelze: Řecko se po letech dlouhého půstu dočkalo viditelného hospodářského zlepšení.
Související
-
Zpovykaní Pražané, odraz ode dna, čučkaři nebo kampaň? Vyberte Výrok roku 2018
Stejně jako v loňském roce, i letos nominovali komentátoři, kteří spolupracují s pořadem Názory a argumenty, výroky politiků, které považují za ikonické.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka