Lukáš Kovanda: Řecko odpojili od kapaček. Česku „dluží“ miliardy

23. srpen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Celkový dluh Řecka Evropskému stabilizačnímu mechanismu představuje 204 miliard eur

Řecko se po letech staví na vlastní nohy. Odpojili jej od záchranného penězovodu evropských věřitelů, který fungoval od srpna 2015.

V praxi to znamená hlavně to, že si Atény již nebudou na provoz státu půjčovat převážně od Evropského stabilizačního mechanismu, tedy od států eurozóny v čele s Německem. Místo toho budou, jak je běžné, vydávat dluhopisy a nabízet je na finančních trzích.

Thomas Kulidakis: Krize v Řecku a lhaní si do vlastní kapsy

Nezaměstnanost v Řecku je více než dvojnásobná v porovnání s průměrem eurozóny

Není divu, že představitelé evropských institucí i velké části států eurozóny mluví o úspěšném příběhu ukončení třetího memoranda Řecka a zahraniční věřitelů.

A to také už za běžný, tedy tržní úrok. Za vyšší úrok, než za jaký si Řecko půjčovalo v rámci právě skončeného programu. V něm si Řecko půjčovalo za 0,95 procenta. Desetileté řecké dluhopisy přitom aktuálně vynášejí více než čtyři procenta. Řecko se tedy musí připravit na přibližně čtyřnásobně vyšší úrok. Záleží ovšem také na délce splatnosti dluhopisu.

Evropští věřitelé ovšem budou do země podnikat pravidelné čtvrtletní mise a Řecko si od nich bude muset nechat schvalovat každou zásadnější reformu. A to až zřejmě do roku 2060, kdy splatí poslední euro ze záchranných peněz. Bezprostředně návrat Řecka na trhy ohrožuje měnová turbulence v Turecku a nejistota kolem ekonomického a finančního stavu Itálie a jejích bank a také riziko možného „tvrdého brexitu“.

Řecko stále dluží prostředky také z předchozích dvou záchranných programů, z nichž první započal v roce 2010. Celkový dluh Evropskému stabilizačnímu mechanismu tak představuje 204 miliard eur.

Ztracené čtvrtstoletí pro Athény

Největším akcionářem tohoto mechanismu je se zhruba 27procentním podílem zmíněné Německo, následují další země eurozóny. Na třetím záchranném programu finančně neparticipoval Mezinárodní měnový fond. Ten se dlouho zdráhal programu účastnit, jelikož považoval řecký dluh v dané výši a za daných podmínek splácení za alespoň částečně nesplatitelný. Jeho vnitřní regule přitom v takovém případě neumožňují poskytnout záchranné prostředky.

Thomas Kulidakis: Aktuálním zvyšováním českých důchodů k řecké katastrofě nesměřujeme

Senior. Ilustrační foto

Tři hodiny hádky v Poslanecké sněmovně a čeští důchodci mohou slavit. Od ledna příštího roku dostanou přidáno.

Letos v červnu se evropští věřitelé Řecka dohodli na dalším změkčení podmínek splácení dluhu, takže by fond již participovat mohl, avšak do konce programu už v té době zbývaly jen dva měsíce. Fond tedy svoji účast již „nestihl“. Beztak by byla spíše jen symbolická, na rozdíl od předešlých dvou programů.

Mezinárodnímu měnovému fondu Řecko dluží zhruba 32 miliard eur, a to za úrokové sazby přibližně od 2,9 do čtyř procent. České republice náleží v Mezinárodním měnovém fondu členský podíl ve výši 0,46 procenta, tudíž Řecko „dluží“ prostřednictvím fondu České republice zhruba 3,8 miliardy korun.   

Řecká krize celkově znamená memento v dějinách finančních trhů, jelikož pro Athény značí ztracené čtvrtstoletí s nesmírnými nejen ekonomickými, ale i sociálními náklady.

Lukáš Kovanda

V uplynulých takřka devíti letech, kdy se Řecko s krizí potýká, byly zejména Athény dějištěm bezpočtu demonstrací a pouličních bouří – a bohužel dokonce i protestní sebevraždy. Obyvatelstvo se totiž radikalizovalo v rámci odporu proti striktním úsporným opatřením, jimiž věřitelé podmiňovali své záchranné půjčky. Sanace Řecka vstupuje do historie jako největší v historii.

Autor je hlavním ekonomem společnosti Cyrrus

Spustit audio