Thomas Kulidakis: Zvýšení minimální mzdy samo o sobě Řecku nepomůže
Rozhodnutí řecké vlády zvýšit minimální mzdu na 650 eur vítají místní zaměstnanci, kritizují zaměstnavatelé a také část věřitelů.
Především v rámci euroskupiny zazněla kritika, že jedenáctiprocentní nárůst zaručené mzdy je příliš vysoký. Zástupci zemí platících společnou evropskou měnou by si ale měli uvědomit, že si přísným přístupem před evropskými volbami podřezávají větev, na které sami sedí.
Thomas Kulidakis: Pád vlády by mohl prospět řeckému premiérovi Tsiprasovi i jeho straně
Řecký premiér Alexis Tsipras se po odchodu menšího koaličního partnera rozhodl požádat parlament o důvěru. Jeho šance na úspěch nejsou velké.
Tento týden šéf Evropského stabilizačního mechanismu Klaus Regling oznámil, že od roku 2011 šlo na podporu Irska, Kypru, Portugalska, Řecka a Španělska skoro 300 miliard eur.
Vzhledem k tomu, že se skoro všechny zmíněné země stále potýkají s problémy, občané se mohou oprávněně ptát, kam se tedy taková částka poděla. Za tak obrovskou sumu by přece všechny dotčené státy, včetně Řecka, měly zažívat ekonomický rozkvět. Místní by měli žít šťastný život lidí materiálně zajištěných, optimisticky vyhlížejících do budoucna.
Problém samozřejmě spočívá v prostém faktu, že jako první se zachraňovaly velké finanční instituce. Do bank peníze padaly jako do černé díry. Řecké musely být dokonce zachráněné několikrát.
Předpovědi zkázy
Další peníze putovaly do zahraničí, k věřitelům soukromým i veřejným. Na investice do infrastruktury, výroby s vysokou přidanou hodnotou, technologií a prorůstových reforem zbyla jen necelá desetina částky. V případě krize v Řecku navíc došlo k vynuceným škrtům, které zaškrtily ekonomiku.
Adam Černý: Rozpočet Řecka po letech vykazuje zlepšení
Snad žádná evropská země neprošla v minulých letech takovou redukční finanční kúrou jako Řecko.
Aténská vláda tedy může být oprávněně kritizovaná za přílišné zdanění, které patří k nejvyšším mezi zeměmi OECD. Stejně tak je jedinou zemí v rámci stejné organizace, která hospodaří s enormním primárním přebytkem. Nezaměstnanost se drží mezi 18 a 19 procenty, letošní růst HDP má být kolem dvou procent.
Po propadu řecké ekonomiky o třetinu je to naprosto nedostatečné. Jediná dobrá zpráva je, že po řeckých dluhopisech se v úterý na finančních trzích jen zaprášilo. Výnos dva a půl miliardy eur.
Pro samotné obyvatele země je ale situace mnohem horší, než se z makroekonomických čísel může zdát. Skoro polovina šťastlivců, kteří práci mají, je zaměstnaná na částečný úvazek. Mzdy se v takovém případě pohybují mezi čtyřmi až pěti sty eur.
Thomas Kulidakis: Poučení ze stávky loďařů v Řecku
Řečtí loďaři využili situaci a vyhlásili stávku v průběhu rekordní turistické sezony. Desítky tisíc lidí jim slouží jako rukojmí k dosažení zvýšení platů o pět procent.
Kdo ze země mohl odejít, odešel. Ve velké většině se jednalo o mladé vzdělané lidi, jichž se do zahraničí vypravilo hledat štěstí na 400 tisíc. V samotném Řecku také není výjimkou, že přijde instalatér s vysokou školou, protože jiné zaměstnání nenašel.
Vývoz strádá a bez turismu by negativní obchodní bilance byla obrovská. Obyvatelé, kteří mají často jen na to nejnutnější, mají malou spotřebu. Což vede k dalšímu propadu, protože se snižuje výroba.
Zvýšení minimální mzdy navíc odpovídá přibližně minimální mzdě v České republice po započtení rozdílné úrovně cen. Řecko je totiž mnohem dražší. Růst zaručeného výdělku tedy může řecké ekonomice pomoci zvýšením spotřeby obyvatel.
Lukáš Kovanda: Řecko odpojili od kapaček. Česku „dluží“ miliardy
Řecko se po letech staví na vlastní nohy. Odpojili jej od záchranného penězovodu evropských věřitelů, který fungoval od srpna 2015.
Státní erár příliš nezasáhne, protože jeho zaměstnanci zpravidla berou více. Oprávněnost obav zaměstnavatelů dokážeme zhodnotit na základě vývoje v České republice. Jejich předpovědi zkázy se nikdy nenaplnily.
Nejdůležitější ale je, že zvyšování minimální mzdy bez dalších reforem k zlepšení situace stěží povede. V první řadě je třeba snížit daně. To si Řecko bez dobrozdání věřitelů, v čele s euroskupinou, nemůže dovolit.
Přesto především mocní z řad současného politického mainstreamu by na pozitivním vývoji v Řecku měli mít zájem. Před evropskými volbami jim jejich konkurenti z řad populistů mohou zchudnutí Řecka opět předhodit jako důkaz nadnárodní zvůle a nedokonalosti nejen eurozóny, ale i celé unie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
