Thomas Kulidakis: Další kolo hry o syrské sirotky začalo

Oněch dnes už na české politické scéně legendárních 50 sirotků sice nenašla, zato nalezla spoustu dětí nezaopatřených.

Michaela Šojdrová o návrhu na přijetí syrských sirotků: Nejde o žádné populistické gesto

Česká republika se hlásí k tomu, že je solidární zemí, existuje řešení, které je bezpečné – pomoc dětem. To jsou slova europoslankyně z KDU-ČSL Michaely Šojdrové. Ta přišla s návrhem na přijetí 50 syrských dětí, které ve válce ztratily rodiče. Plán se ale nezamlouvá premiérovi Andreji Babišovi.

Jelikož se v tomto případě jedná také o hru se sympatiemi veřejného mínění, míč se jí podařilo přehrát zpět na českou vládu v čele s premiérem Andrejem Babišem. Děti je totiž možné přijmout jen na základě dohody a spolupráce obou vlád.

Samotná česká emisarka na místě seznala, že v případě nezletilých uvízlých v Řecku není dost dobře možné s neomylnou jistotou určit, zdali se jedná skutečně a nevyvratitelně o sirotky.

Nezletilí pocházejí často z válkou a nepokoji postižených oblastí, takže není jisté, zdali třeba stále jejich příbuzní nebo někdo z rodičů nežije. Naopak s jistotou je možné říci, že se jedná o nezaopatřené nezletilé, kteří jsou v cizí zemi úplně sami. Jedná se tedy o sirotky de facto, nikoliv de iure.

Dodatečné převzetí by žalobu smetlo ze stolu

Europoslankyně také potvrdila počty, o kterých jsem reportoval z místa. Mezi skoro třemi a půl tisíci nezaopatřených, tedy zcela osamocených dětí, je přibližně 80-85 procent nezletilých ve věku 14-18 let. Zbytek připadá na děti mladší, mezi nimiž se určitě 50 věkem malých najde. Zmiňovaný věkový mix by ale mohl způsobit odpor mezi tou částí populace a politické scény, která přijetí malých běženců z principu odmítá.

Thomas Kulidakis: Kauza sirotků pohledem z Řecka

• Upravit
• Smazat

První výstřely české bitvy o případné převzetí padesáti syrských sirotků z řeckých táborů mě zastihly uprostřed vyřizování formalit potřebných k další návštěvě jednoho z pevninských běženeckých zařízení poblíž Atén.

Mladý dorostenec v pubertálním věku se jim může zdát příliš starý a potenciálně nebezpečný. Děti jsou také zpravidla zvyklé žít v řeckých zařízeních ve volném režimu, to znamená, že se mohou volně pohybovat ven a zase zpátky.

Těžko si představit, že by je bylo možné zavřít v České republice do azylových center s polovězeňským režimem. Za prvé by to bylo k dětem samotným kruté, za druhé by se určitě ozvali ochránci dětských práv.

Do toho všeho zasahuje ještě mezinárodně politický faktor. Na základě proběhlé debaty se zdá, že pokud už by měly být nějaké děti z běženeckých táborů do naší země přijaty, v ideálním případě by to měly být děti malé, tudíž roztomilé a tvárné. To by ještě podstatná část české veřejnosti stižená protimigrační hysterií mohla zkousnout. Takových dětí je ale jen velmi málo a reálně hrozí, že si je před námi pokusí přebrat sousední Slovensko.

Luboš Palata: Syrské sirotky lze přijmout i proti vůli Babiše. Nestojí nad zákony

• Upravit
• Smazat

Větu o našich vlastních českých sirotcích, o které se musíme postarat a proto se nebudeme starat o padesát sirotků ze Sýrie, kterou koncem minulého týdne vypustil premiér Andrej Babiš, jsem v jen o něco odlišné variantě už četl.

Naši sousedé sice také nepatří mezi zastánce nelegální migrace, ale na rozdíl od nás se chytrým manévrováním dokázali vyhnout žalobě Evropské komise kvůli neplnění kvót. První děti-běženci by měly z Řecka na Slovensko putovat do konce roku. Už před měsícem se v kuloárech mluvilo o tom, že prvních deset si Slováci vybrali. Pokud budou takto pokračovat, a naše vláda nebude dost rychlá, uvízneme v nemilé situaci.

První možností je, že budeme stále vnímáni jako nesolidární stát s unijními partnery, který nechce pomáhat ani dětem. V takovém případě se v zahraničí, s výjimkou polské a maďarské vlády, bude žaloba u Evropského soudního dvora jevit zase o něco oprávněnější a naše pověst se zase o něco zhorší.

Nebo se rozhodneme s malými běženci pomoci nejen Řecku, ale i jiným migrací zatíženým státům unie. Evropská komise dala najevo, že dodatečné převzetí by žalobu smetlo ze stolu.

Thomas Kulidakis|foto: Khalil Baalbaki

V takovém případě se ovšem může dost dobře stát, že pro české veřejné mínění nejpřijatelnější malí běženci už prostě nebudou k mání a česká vláda se otřese v základech. Tak jako tak ale z původně dobrého českého nápadu těží Slováci, kteří se snaží být unijním premiantem mezi zeměmi Visegrádu.