Ivan Štern: Pravicová internacionála – noční můra, anebo fraška?
Před volbami do Evropského parlamentu se podle průzkumů očekával masivní nástup evropských populistů. Rodila se jakási evropská pravicově populistická internacionála a toto neblahé spojení mělo evropskou politiku značně ovlivnit.
Čtěte také
Populisté nakonec ve volbách opravdu posílili. Dokonce pro ně měla slabost i nejmladší voličská generace. U ní se přitom tradičně očekává, že bude progresivistická a že představa příklonu k nahnědlým politickým hnutím ji spíš naplňuje ošklivostí, nikoli nadšením. Nicméně opak se tu stal pravdou.
Pochybnosti o možném zrodu pravicově extremistické internacionály se objevovaly už před volbami. A to nejen z hlediska teoretického.
Podle něho tato sebestředná hnutí, která si získávají voličské sympatie odmítáním politických kompromisů jako projevu špinavosti a pokleslosti demokratické politiky, těžko nalézají společnou notu. Navzájem se podobají pouze teatrálním odmítáním čehokoli, pokud takové odmítání táhne. Sama nemají v povaze nabízet alternativní východiska.
Obavy z rostoucího vlivu Alternativy pro Německo v EU
I z hlediska praktického. Hnutí Marine Le Penové odmítlo ještě před volbami družit se s německým nahnědlým hnutím Alternativa pro Německo, protože si jeho místopředseda Krah pustil ústa na špacír vykládaje, že ne všichni příslušníci zbraní SS byli válečnými zločinci.
Čtěte také
Důvod ten byl pro Le Penovou důvodem zástupným. Spíš tu roli hrála obava z rostoucího vlivu německé Alternativy nejen na německé scéně, ale i na scéně evropské.
Jistou naději společného tmelu představovala italská premiérka Meloniová. Nicméně její touha vymanit se z Mussoliniho odkazu, na něhož ještě před lety přísahala, a stát se součástí slušné proevropské společnosti všem udělala čáru přes rozpočet.
Na rozdíl od Le Penové, Alternativy, Orbána a Babiše odmítá pracovat pro Putina. Naopak stojí v čele států, které aktivně podporují Ukrajince v jejich spravedlivém boji.
Ti zbývající zmateně pobíhají kolem. Do představy akceschopné internacionály, ač se mnozí z nich stejně jako kdysi náš Kléma jezdí učit do Moskvy, jak víme, mají daleko. Naštěstí pro nás čas vzdělávání často tráví za školou.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
