Karel Barták: Lídři EU podle očekávání jmenovali von der Leyenovou, Costu a Kallasovou

29. červen 2024

Premiéři a prezidenti 27 členských zemí Evropské unie podle očekávání jmenovali Ursulu von der Leyenovou na druhé funkční období do čela Evropské komise. Do křesla předsedy Evropské rady usadili bývalého portugalského předsedu vlády Antónia Costu a rozhodli, že šéfkou evropské diplomacie se stane estonská premiérka Kaja Kallasová.

Čtěte také

Takové řešení navrhla šestice stávajících lídrů zastupujících politické strany pravého a levého středu, tedy lidovce, socialisty a liberály. Ostatní jim dali za pravdu a není divu – vždyť se k těmto stranám dnes hlásí 22 z 27 premiérů zemí Evropské unie.

A bylo třeba jednat rychle. V době, kdy se v mnoha zemích, v neposlední řadě už za pár dní i ve Francii, derou k moci představitelé krajní pravice, sílí potřeba na evropské úrovni zajistit stabilitu a kontinuitu.

Nejvyšším funkcím vévodí ženy

Schválená trojice má všechny atributy vyváženého týmu. Zastoupeny jsou tři hlavní politické proudy. Zeměpisná rovnováha je zajištěna, stejně jako přítomnost velkých a malých zemí.

Čtěte také

Poprvé v historii se ve třech ze čtyř nejvyšších evropských funkcí usazují ženy – vedle von der Leyenové a Kallasové bude v čele Evropského parlamentu velmi pravděpodobně pokračovat pravicová maltská politička Roberta Metsolaová.

Po poslední pětileté zkušenosti šlo evropským lídrům neveřejně také o to, aby na pomyslném bruselském Olympu vládla svornost a spolupráce.

Napětí mezi stávajícím předsedou Evropské rady Belgičanem Charlesem Michelem a von der Leyenovou už bránilo optimálnímu fungování institucí. Antónia Costu předchází pověst zkušeného a vyváženého politika. On i Kallasová si v prvních reakcích libovali, že budou s pokračující šéfkou Komise tvořit výborný tým.

Zatímco ovšem Costa má své křeslo již jisté, zbývající tři musí ještě potvrdit Evropský parlament. Metsolaová bude zřejmě znovuzvolena celkem hladce. Kallasová bude muset podstoupit slyšení v zahraničním výboru, protože bude také automaticky místopředsedkyní Evropské komise.

Nominovaná šéfka nesmí udělat chybu

Nejtěžší úkol čeká Ursulu von der Leyenovou. V Evropské radě proti ní hlasoval maďarský Viktor Orbán. Horší ovšem je to, že se hlasování zdržela italská premiérka Giorgia Meloniová. Naznačila tak, že německou političku v Evropském parlamentu v půli července nemusí podpořit ani poslanci za její stranu Bratři Itálie a potažmo zbytek frakce Evropští konzervativci a reformisté, která je dnes třetí nejsilnější.

Čtěte také

I proto, že hlasování bude tajné, nemůže se von der Leyenová plně spolehnout na disciplínu centristických formací. Řada politických stran z jednotlivých zemí už sdělila, že pro ni ruku nezvednou.

Dohromady mají lidovci, socialisté a liberálové v parlamentu momentálně 399 ze 720 mandátů, tedy pohodlnou většinu. Odhaduje se však, že kolem 10 procent bude hlasovat jinak. Pokud by von der Leyenová neprošla, byť o jeden hlas, museli by lídři do jednoho měsíce najít náhradu. Znamenalo by to velkou komplikaci na nejvyšší úrovni.

Tanec po tenkém ledě

Příští dva týdny tak budeme svědky složitého a úporného vyjednávání, ve kterém nesmí nově nominovaná šéfka Komise udělat chybu. Bude přesvědčovat odpůrce ve „svých“ politických frakcích, aby ji nakonec podpořili. Bude hledat spojence mezi Zelenými, což by ovšem mohlo vadit konzervativnějším lidovcům. A také mezi euroskeptiky, ale tak, aby to nevěděli socialisté nebo liberálové.

Karel Barták, bývalý dlouholetý zpravodaj ČTK v Bruselu

Bude to tanec po tenkém ledě, při kterém se bude vyjednávat také o tom, co za to, tedy jak budou rozděleny funkce v příští Evropské komisi. Neočekávejme však, že by se o tomto tématu, které nejvíce zajímá i české politiky a média, jakkoli veřejně debatovalo dříve, než von der Leyenová skutečně projde Evropským parlamentem.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz

autor: Karel Barták
Spustit audio