Teroristé a extremisté mezi Izraelci a Palestinci jsou spojenci, kteří chtějí neklid, míní farář, který studoval v Jeruzalémě
Sobotní překvapivý útok Hamásu a následná izraelská odveta ukázaly, jak bezvýchodné jsou snahy o mírové řešení blízkovýchodního konfliktu. „Teroristé a extremisté na obou stranách jsou spojenci, kteří chtějí neklid,“ míní evangelický farář Mikuláš Vymětal, který studoval v Jeruzalémě a vedl tam semináře o zlepšení soužití mezi Izraelci a Palestinci.
„Mně je samozřejmě líto těch vyvražděných rodin a jsem zděšen těmi hrůzami, ale už jsem to zažil,“ dodává s odkazem na svůj pobyt v Izraeli v 90. letech, kdy vrcholila vlna teroru: „Slyšel jsem výbuch autobusu, tak jsem šel darovat krev. Cestou jsem šel okolo něj, tak tam ještě uklízeli ostatky lidí, současně tam už ale demonstrovali proti vládě,“ vzpomíná.
Čtěte také
Podle něj je třeba rozlišovat mezi 1,5 milionem dobře integrovaných izraelských Arabů, Západním břehem Jordánu, kde žije 2,5 milionů Arabů a izraelští osadníci, kteří jsou zdrojem problémů, a pásmem Gazy se dvěma miliony arabských obyvatel.
Vymětal upozorňuje na to, že i v Izraeli jsou slyšet odpůrci invaze do Gazy, například organizace Rabíni za lidská práva, kteří ji odmítají s ohledem na životy obyvatel oblasti, jejichž průměrný věk činí 18 let, i izraelských vojáků. Naopak v Gaze panuje velký strach z toho, jak bude vypadat odplata izraelské armády.
„V Izraeli i u nás jsou populisté, kteří lidem říkají to, co chtějí slyšet. Všichni jsou rozhněvaní a chtějí tvrdě zakročit. A to je v určitou chvíli hrozně nebezpečné,“ varuje.
Časy se mění?
Příklad druhé libanonské války podle Vymětala ukazuje, že mírové iniciativy mohou změnit politiku. „Bylo to tehdy něco podobného, jako to teď vypadá s pásmem Gazy – invaze do cizího státu, která se příliš nedařila. Pak byly tak velké demonstrace, že se armáda stáhla,“ připomíná.
Tato generace mírových aktivistů ale zestárla nebo odešla do zahraničí a má stále méně příznivců. „Časy se mění a lidé, kteří chtějí žít v míru a vnímají, že věci se řeší dialogem – že s nepříjemnými sousedy se tak dlouho bavíme, až se dohodneme, už jsou unavení,“ připouští.
Čtěte také
Vymětal zároveň upozorňuje na nedávný průzkum veřejného mínění, podle kterého Izraelci za nejpalčivější problém považují aktuální politickou krizi a Palestinci násilí ve společnosti. Na druhém místě pak oba národy trápí ekonomické otázky a až na třetím místě jsou vzájemné vztahy.
Většina Izraelců i Palestinců prý už nevěří, že vznikne palestinský stát, proto se spolu snaží žít. „Vzájemné boje nejsou až takovým tématem. Spíš než to, zda žiji ve státě Izrael, nebo Palestina, je pro mě důležitější, jak žiji,“ podotýká.
Izraelci a Palestinci prý sami nedokážou konflikt vyřešit a potřebují prostředníka, kterým může být například Egypt. „Když jsem tam studoval, tak jsem zažil uzavření míru s Jordánskem a viděl, jak se s bývalých nepřátel rychle stanou přátelé. Proto jsem pořád optimista,“ uzavírá evangelický farář.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Pojar: Násilí se z Izraele může rozrůst i do Evropy. Měli bychom se připravit, je tu pro to podhoubí
„Kdyby byly obrané systémy používány tak, jak by měly, a kdyby tam byl dostatek vojáků, tak by nedošlo k prolomení hranice na tolika místech,“ míní Tomáš Pojar.
-
Bestiální brutalita na izraelských civilistech přibližuje k válce také Írán, říká geograf Kofroň
„Největší problém palestinského útoku na Izrael je v tom, že jím byli extrémně zaskočeni,“ tvrdí ve Speciálu Českého rozhlasu politický geograf Jan Kofroň.
-
Analytik Tureček: Kalkulace Izraele, že je Hamás oslaben, byla osudově chybná. Útok nikdo nečekal
Útok radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael si již vyžádal stovky mrtvých, zraněných i unesených. Rozšířil se seznam válek o další válku? Jaký je možný scénář?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka