Tereza Zavadilová: Zkrachovala Kara a Pietro Filipi. A ještě to bude bolet
Příběhy některých podniků jako by vyprávěly pohnutou historii lidí, místa a doby, se kterou jsou spjaté. Například taková Kara. Dějiny budoucího příběhu se začaly odvíjet již před stovkami let, když v chudých východních Čechách lidé podomácku činili a prodávali kůže.
Postupně se obchodu s kožkami chytli šikovní, většinou židovští a němečtí obchodníci. Za první republiky odvětví kvetlo, etablovalo se několik úspěšných firem vyvážejících do světa, jenže pak přišla krize, válka, výroba králičích vest pro Wehrmacht a znárodnění.
Čtěte také
Kožešnické podniky pohltil národní podnik Kara, který si za komunistické éry udržel pozici největší firmy v odvětví a silného exportéra, byť hlavně na východní trhy. Po převratu se podnik rozsypal, ale nejcennější část Kary jakž takž léta fungovala.
Před dvěma lety ji koupil mladý podnikatel Michal Mička a teď v pondělí Kara – spolu s Pietrem Filipi z jeho skupiny – vyhlásila bankrot. První velký covidový bankrot, hlásaly noviny. Není divu, že se na podobnou zprávu čekalo – kdyby nebylo masivní státní pomoci, která bankroty téměř zmrazila, takových zpráv by bylo mnohem více.
Trh s neregulovanými dluhopisy
Věřitelé přihlásili do konkurzu pohledávky za skoro tři čtvrtě miliardy korun. Pandemie a související uzavření prodejen určitě v hospodaření obou firem dokonaly své, protože firma nebyla schopna krom jiného platit nájmy za obchody bez obratu.
Čtěte také
Jenže pandemie dala těmto dvěma firmám ve skutečnosti spíše ránu z milosti. Podnikatel si na nákup firem napůjčoval peníze tak, že vydal dluhopisy za stamiliony. Lidé z finančního sektoru považovali cenu, kterou za firmy zaplatil, za příliš vysokou a malý finanční polštář za moc rizikový. Obchod s módou je navíc velmi těžký byznys.
Mička není jediný šíbr, který se nechal zlákat k těmto lukrativním nákupům za cizí peníze. Stavidla vydávání podnikových dluhopisů de facto bez regulace otevřela změna zákona v roce 2013. Od té doby vyrostlo několik skupin nových stamilionářů i miliardářů, kteří na začátku neměli vůbec nic, jen peníze od důvěřivců, kteří se bláhově domnívají, že dluhopis je něco jako termínovaný vklad, ale s pěkným výnosem.
Mimochodem, většina těchto peněz skončila v realitách a právě neveřejné dluhopisy jsou jedním z tahounů přehnaného růstu cen nemovitostí v Česku, především v Praze, přičemž masivní nákupy dělají z vývoje cen takové sebenaplňující se proroctví... A leckteré dluhopisové emise se vydávají jen pro splátku starších dluhů.
Čtěte také
Mička už tento týden v médiích připustil, že držitelé dluhopisů jeho firmy ze svých peněz neuvidí nic. A je toho dost, asi 400 milionů korun. Zařadí se tak do smutné fronty vedle 200 zaměstnanců, dodavatelů a dalších věřitelů obou zkrachovalých firem.
Jak velký je trh s neregulovanými dluhopisy, to přesně neví ani centrální banka, odhady se točí kolem stovky miliard korun. Mičkův projekt je prvním, jehož konec pandemie urychlila. Bohužel ale těžko bude jediným. Na to byly slibované výnosy příliš vysoké.
Autorka je ekonomická novinářka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
