Tereza Zavadilová: Ruský byznys je vždycky politika

21. duben 2021

Touto dobou před deseti lety bylo v Praze celkem živo: polostátní ČEZ finišoval s přípravou výběrového řízení na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín. Přihlásili se Francouzi, kteří posléze rychle vypadli, zbyli Rusové a Američané.

Očekávaná zakázka za 300 miliard korun přilákala do Česka hodně reprezentantů firem i států, kteří ji chtěli získat, a také marketingových a lobbistických peněz. Rusové byli technologickým favoritem dostavby, Američané politickým. Jako deus ex machina pak přišly sankce proti Rusku spolu se zhroucením cen ropy a Sobotkova vláda mohla z tendru potichu vycouvat. 

Čtěte také

Sankcemi proti Rusku, které v roce 2014 uvalily mezinárodní instituce na Moskvu kvůli anexi Krymu a následné agresi na Ukrajině, se hodně změnilo. Tato východní velmoc, do té doby aspirující na globálně uznávaného hráče, se zásadně politicky i ekonomicky proměnila. Politicky ztratila přímý vliv a začala jej prosazovat bokem, pomocí zpravodajských her, fake news, vměšování do vnitřních politických záležitostí cizích států, kyber terorismu až po proxy válku v Sýrii.

Ekonomicky se Rusko také izolovalo, muselo vsadit na svou soběstačnost. Má silné – většinou státní či polostátní – banky a důležité strategické podniky, plus velmi nízké zadlužení – na úrovni 20 procent HDP, což je pětina proti mnohem otevřenějším Spojeným státům. Agentura Reuters uvedla, že přesto Rusko na sankce doplatilo: od jejich uvalení výrazně klesly zahraniční investice v zemi, rubl oslabil a každý rok sankcí ubral na HDP dvě desetiny procenta.

Bidenovy sankce

Hlavním exportním artiklem, který Rusku zůstal, jsou komodity a jaderná energetika. Jádro dílem proto, že historicky byl – a stále je – nukleární výzkum a technologie v zemi masivně podporován. A ovšem i proto, že většina západních zemí od jádra ustupuje. Ruský státní Rosatom je světovou jedničkou ve výstavbě elektráren, byť většina se jich staví spíše v rozvojové části světa. 

Čtěte také

Nový americký prezident John Biden uvalil teď v dubnu na Rusko nové sankce, kvůli vměšování se do amerických voleb. Americké firmy nemohou kupovat ruské dluhopisy. Rusko, právě díky nízkému zadlužení, by to ekonomicky mělo bez větších problémů ustát. Problémem je ale další prohloubení politické izolace a zhoršení mezinárodních vztahů. 

Soutěž na dostavbu Dukovan, která měla být jen malou záplatou za zrušený tendr na temelínské bloky, by nejspíše favorizovala Rusy. Ti Dukovany stavěli a dlouhodobě tam dodávají palivo. Také slibují zapojení českých firem, protože realita je ta, že tuzemský dodavatelsko-odběratelský řetězec pro jádro má už dávno ruské vazby či přímo kapitál. A reaktor poptávané velikosti zatím jiný z uchazečů v nabídce nemá. Rosatom byl pravděpodobný vítěz tendru, k velké nevůli Američanů. Není bez zajímavosti, že Babiš původně, v minulé vládě, dostavbu Dukovan vůbec nechtěl.

Možná je cynické říci, že Bidenovy sankce – i nové informace o vrbětickém výbuchu – opět přišly tak trochu v pravou chvíli. Rozhodně ale otevřely okno příležitosti pro to, jak z problematického tendru odůvodněně vycouvat.  Protože s Rusy se nikdy nedá dělat čistě jen byznys. 

Autorka je ekonomická novinářka

Spustit audio