Petr Holub: Ani atom, ani Sputnik. Zvláštní vztahy s Ruskem skončily

Pro Čechy měl politický rozměr zahraničního obchodu vždy význam. Země vždycky byla součástí většího politického celku, a tako velká říše či státní společenství delegovaly na české země aktivitu v určitém odvětví. Tak bylo Česko průmyslovým srdcem Rakouska-Uherska.

Čtěte také

Petr Hartman: Zemanovi čučkaři zkomplikovali prosazování ruských zájmů v Česku

Po jeho pádu a ekonomické krizi se zvětšoval vliv Německa, až se pro něj Češi stali prominentním dodavatelem zbraní.

Následovala účast v Radě vzájemné hospodářské pomoci, tedy dělba práce v rámci sovětského či ruského impéria. Dnes Česko nabízí kapacity evropskému, zvláště německému exportnímu průmyslu. Stalo se Detroitem Evropy.

Při této obvykle jednostranné závislosti není divu, že Češi na politický rozměr zahraničního obchodu nikdy nezapomínají, a že se čas od času snaží překonat hranice, do kterých je nutí aktuální politická spojenectví. K protagonistům takových pokusů patří v případě Ruska Miloš Zeman, současný prezident. Jen stále víc působí jako poslední Mohykán.

Co bude s jadernou energetikou?

Dvě třetiny tuzemského vývozu do Ruska tvoří automobily a další strojírenské výrobky. Zpátky dovážíme ropu, plyn a ocel. Ročně tak s Rusy vyměníme zboží za 100 miliard korun. To jsou slušné peníze, ovšem jen dvě procenta celkového obratu v zahraničním obchodě.

Pro Rusy existují bezpochyby lepší odběratelé surovin, zároveň z pohledu Čechů ztrácí ruská ropa i plyn dosavadní strategickou hodnotu. Suroviny se dnes nakupují na komoditních burzách a nezáleží na tom, odkud pocházejí. Podobné to je s vývozem českých strojů. Pro Rusy není těžké je nahradit, a pro Čechy je klíčový odbyt jinde.

Čtěte také

Petr Šabata: Rusové ve Vrběticích. Pozor, toto je další nebezpečná krize

Nenahraditelnost šlo odvodit jen z minulých zkušeností. V časech RVHP si Rusové rezervovali aktivity, které měly vojenský význam a nešly tedy přesunout do satelitních zemí jako bylo Československo.

Na atomovou válku se museli připravit vlastním atomovým průmyslem, proti biologickým zbraním chtěli mít vlastní vakcíny.

Bývalí vládci východní Evropy jsou v obou oborech dodnes na čele světového vývoje. Mnozí Češi si jsou dodnes vědomi toho, jak velkou pomoc mohou ruští inženýři poskytnout při snaze o záchranu atomové energetiky, a jak se vyplatí ruská podpora v boji s koronavirem, když dodávky vakcín ze Západu mají zpoždění.

Petr Holub|foto:Věra Luptáková,Český rozhlas

Po konfliktu způsobeném zprávami o sabotáži ruských rozvědčíků na Zlínsku se ovšem zdá, že je se vším konec.

Strategické vztahy k Rusku definitivně skončily. Z ekonomického pohledu zůstává nevyřešena jediná otázka: co bude s jadernou energetikou.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy