Tereza Zavadilová: Ropná krizička nové dekády

7. červenec 2021

Když loni v dubnu historicky poprvé spadla cena ropy do záporu, byl to šok a taky signál, že pandemie koronaviru je skutečný průšvih. Teď, o rok a čtvrt později, se odehrává další dějství ropné anabáze, zatím s dost nejistým výhledem.

Ropné velmoci po zmíněném kolapsu cen tehdy celkem logicky dramaticky snížily těžbu a dodávku ropy na trh, aby podpořily cenu. Během celosvětových lockdownů klesla výroba a poptávka po ropě. Letos s postupným otevíráním ekonomik se ale i zájem o tuto surovinu oživil a její cena za pololetí vystřelila o skoro 50 procent – což ale není tak překvapivé, protože výrazně rostou ceny většiny surovin.

Čtěte také

Kartel OPEC se teď sešel, aby dohodu z loňského dubna vylepšenou o mírný růst produkce prodloužil až do roku 2022, na což tlačí především Saúdská Arábie. A také Rusko se statusem spojence OPEC. 

A zde nastal kámen úrazu, protože třetí nejvlivnější člen kartelu, Spojené arabské emiráty, odmítl dohodu podepsat a chce razantně zvýšit vlastní těžbu. Podle pozorovatelů jde mimochodem o první takto zásadní názorový rozkol mezi saúdskými a emirátskými Araby.

Protože všechna rozhodnutí OPEC musí být přijata jednomyslně, jednání se přerušilo. Ropa bezprostředně po verdiktu opět zdražila a cena za barel Brentu se blíží 80 dolarům.

Život po ropě

Nedohoda ropného kartelu celkem znervóznila investory. Podle agentury Bloomberg se rýsují dva scénáře, sice protichůdné, ale oba škodlivé.

Čtěte také

Buď ropa v aktuálně dodávaném objemu neuspokojí poptávku na trhu a cena se může blížit až ke stovce dolarů, nebo naopak nejednota uvnitř kartelu zapříčiní, že každá ropná země si bude těžit a prodávat, jak je libo, a trh se propadne do cenové války a velké nejistoty. Mimochodem právě cenová válka mezi Saúdskou Arábií a Ruskem předcházela pádu cen ropy do záporu. 

Pokud se naplní první očekávání a cena ropy dále poroste, bude to mít dopad i na české spotřebitele – ceny benzínu jsou podobně jako ceny ropy nejvýše za tři roky a také podnikům se dále zvýší cena vstupů. 

Nejistota na trhu je nepříjemná, že by ale hrozila nějaká zásadní ropná krize, tak to asi ne. V 70. letech zastavení dodávek ropy uvrhlo vyspělý svět do recese – ovšem dlouhodobě to nastartovalo systémovou změnu, protože Západ se od těžkého průmyslu začal obracet k inovacím. Takovou moc už černé zlato, ačkoli je stále nejdůležitější komoditou světa,  nemá.

Čtěte také

Závislost na ropě se rok od roku snižuje – a to i přesto, že krom výkyvů jako covid či finanční krize její globální spotřeba dlouhodobě roste. Jde o politický vliv: svět se chystá na život „po ropě“ a ostatních fosilních zdrojích.

I ropné velmoci v posledních letech masivně investují do technologií i zelených energií a podle Mezinárodního měnového fondu od roku 1971 podíl spotřeby ropy na světovém HDP klesl pětkrát. To ale neznamená, že do roku 2050, kdy se má s ropou skoncovat definitivně, ještě neproběhne pár nějakých ropných „kriziček“.

Autorka je ekonomická novinářka 

Spustit audio