Tereza Zavadilová: Rok nedořečených odpovědí
Svět má za sebou tři podivné roky, dva pandemické a ten poslední, jako by to nebylo málo, ještě k tomu válečný. Válka v Evropě zaskočila nejen starý kontinent. Se související evropskou energetickou krizí zafungovala jako unikátní černá labuť a spustila lavinu událostí, které se zásadně propsaly do ekonomiky a světa byznysu. A nastolila řadu otázek, na které se budou hledat odpovědi také v roce 2023.
Asi nejzásadnější věcí, kterou konflikt na východě Evropy přinesl, je zhroucení dosavadního geopolitického status quo.
Čtěte také
Rusko se dlouho potýkalo s vlastními problémy, ale do anexe Krymu se obecně myslelo, že se snaží připojit k dominantnímu proudu mezinárodních institucí pod vedením USA a stát se, když ne součástí, tak alespoň partnerem Západu. Bývalo by to bylo lepší pro celý svět. Ovšem agresí na Ukrajině Rusko tuto variantu vývoje definitivně pohřbilo. Minimálně do chvíle, než by se zásadně změnily vnitřní poměry v zemi.
Komentátorům nedá spát role Číny. Zda a jak dokáže současného otřesu vztahů využít ve svůj prospěch. Čína nainvestovala ohromné prostředky do vlastního vyzbrojení a ekonomicky má dohnat Spojené státy už v roce 2036. Letos byla Čína většinu času kvůli pandemii zavřená. Příští rok se ukáže, na jak velkou mocenskou pozici si myslí.
Svět se na válku na Ukrajině adaptoval
Magazín Economist soudí, že Amerika se bude snažit upevnit spojenectví se státy Perského zálivu, čemuž nahrává i částečné navázání vztahů Izraele a arabských zemí. Nejen Amerika. O bilaterální diplomatické a ekonomické vazby s ropnými zeměmi, jako je Katar či Omán, se snaží také evropské státy, protože tam shání ropu a plyn.
Čtěte také
Energetika bude bezpochyby dominovat světovým debatám i v příštím roce. V Evropě kvůli praktickým starostem, ve zbytku světa kvůli dominovému efektu – zvyšující se ceny v Evropě zvyšují ceny importů zboží v celém světě. Americe letos pomáhal do určité míry silný dolar, ale inflace je stále nad předpoklady.
Evropské státy včetně Česka se snaží s vysokými cenami energií bojovat cenovými stropy, zavádějí zvláštní daně. Stejně je ale cena plynu skoro desetinásobná proti té, než Rusko agresivně vstoupilo do hry. Aby se nahradil výpadek tak velkého a nespolehlivého dodavatele, probíhá v energetice kromě zmíněné diplomacie také horečná inovace. Výsledky ale bohužel nemohou být patrné už z roku na rok.
Proto se optimistické předpovědi z letošního léta, že inflace v roce 2023 klesne, už moc neopakují. Kvůli drahé energetice, která zdražila většinu zboží a služeb, zůstanou ceny vysoko. To nutí centrální banky zvyšovat úrokové sazby, které ale mají za následek, že si firmy a lidé přestávají brát úvěry a kola ekonomiky se zpomalují.
Čtěte také
Většina institucí prorokuje pro příští rok značnou pravděpodobnost ekonomické recese. Proti přílišnému ekonomickému pádu naštěstí hovoří to, že domácnosti mají v průměru velké úspory, je malá nezaměstnanost a banky jsou kapitálově silné.
Sýčkové říkají, že globalizace, která byla do velké míry postavena na levné práci Číny a levné energii Ruska, skončila. To asi platí, jenže globalizace nestojí zdaleka jen na tom – klíčem k ní je především technologická inovace, která boří fyzické hranice a přesouvá svět částečně do virtuální podoby.
Letos se na velké vize kvůli fyzickým starostem trochu pozapomnělo – to zabolelo hlavně akciové investory, protože hlavní index technologických akcií Nasdaq letos spadl o třetinu – ale inovace především v oblasti umělé inteligence běží ostošest. Většina bublin na trhu praskla, to platí i pro start-upy a kryptoměny, a příští rok konečně může přinést zdravější a racionálnější růst.
Čtěte také
Role Číny v budoucím mocenském uspořádání není jedinou politickou událostí, která dělá vrásky na čele i ekonomům. Lákadlo populismu obchází už každé volby. Nevypočitatelní populisté komplikují racionální vyjednávání v Maďarsku, Itálii i Izraeli, přičemž současné všemožné problémy Británie jsou barvotiskovou ukázkou toho, kam populisté mohou prosperující zemi rychle dovést.
Nezodpovězenou otázkou pro příští rok zůstávají také sociální sítě, platforma, se kterou vzestup populismu úzce souvisí. Zuckerbergův Facebook, nyní Meta, změnil strategii a ztratil dech, naopak nabírá jej čínský TikTok. Twitter, který koupil čím dál nevypočitatelnější miliardář Elon Musk, podle kritiků možná míří mezi sociální platformy fakenewsových protagonistů.
Pohledem na akciové trhy i reálnou ekonomiku to vypadá, že svět se na válku na Ukrajině celkem adaptoval. Jako člověk, i byznys si evidentně zvykne na všechno. Pokud se válka potáhne i v příštím roce, hospodářství se bude plácat v podobné realitě, jako byly uplynulé měsíce. Pokud by ale válka skončila, což je zbožné přání doufejme velké části světa, v nastalé euforii by se i na recesi možná zapomnělo.
Pak půjde o to, co dál. Poučení ze současné situace je jak z učebnic ekonomie: diverzifikace. I energetické zdroje je třeba diverzifikovat. Na ruský plyn nelze spoléhat, Možná se na to jednou zapomene. Na jadernou katastrofu ve Fukušimě se ostatně také pozapomnělo – současní kritici německé energetické politiky míří mimo, když rozhodnutí o odklonu od jádra kabinetu Angely Merkelové házejí na údajně nepromyšlenou zelenou transformaci.
Všechny tyto otázky a odpovědi jsou zatím předčasné. Nyní je hlavní, aby skončila válka. To ostatní pak přijde. I v ekonomice.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
