Tereza Zavadilová: Strop na ruskou ropu je vzor všech kompromisů

7. prosinec 2022

Západní země přistoupily k asi největšímu zásahu do trhu s ropou, který se kdy odehrál. Země EU a takzvané Koalice cenového stropu – kam patří dále Spojené státy, Kanada, Británie, Japonsko a Austrálie – od 5. února příštího roku zakážou námořní obchod s ruskou ropou. Výjimkou je obchod s cenou pod 60 dolarů za barel.

Pokud by cena daného kontraktu byla vyšší, rejdaři nemohou ropu přepravit a pojišťovny pojistit. 

Čtěte také

Řeklo by se, že země mimo cenový kartel – což je většina Asie, Afriky a Latinská Amerika – nemusejí strop respektovat. A skutečně nemusejí, ale Západ spoléhá na to, že jim přepravu nikdo nepojistí, a tím transakci znemožní – 90 procent pojištění tohoto obchodu totiž zajišťují západní instituce. Rusko prohlásilo, že se zeměmi, které se s iniciativou spojí, nebude obchodovat. Podobně mazaných detailů je v dohodě o cenovém stropu víc. 

Ostatně i samotný smysl akce je taková trochu chytrá horákyně. Západ chtěl, aby Rusko přišlo o příjmy z prodeje své ropy. Ale nikoli, že by Rusko přestalo surovinu vyvážet úplně – to by totiž znamenalo prudký růst cen ropy po celém světě a další tlak na už tak tíživou inflaci. Rusko je po Saúdské Arábii druhým největším světovým exportérem ropy. 

Vzor diplomacie i průšvih

Takže se zvolilo řešení nikoli úplného embarga, ale embarga kromě prodejů pod cenovým stropem. Dosažená cena 60 dolarů za barel je necelých 10 procent pod aktuální tržní hodnotou ropy, takže to není nic, co by Rusko zase tolik bolelo. Výrobní náklady uralské ropy jsou zhruba poloviční. Cenový strop se bude každé dva měsíce obnovovat a nesmí vzrůst nad pět procent proti průměrným cenám za uplynulé období. 

Čtěte také

Námořní státy jako Kypr a Řecko se bály příliš přísného stropu právě proto, že by hrozil prudký růst cen ropy a pád obchodů. Ten by celosvětově znamenal také nedostatek nafty, což by v době energetické krize znamenalo další problém. Naopak Ukrajina a Polsko tlačily na nižší strop, protože chtěli Putina co nejvíce zbavit výnosů z ropy. 

Česko se mimochodem v celém problému ocitlo ve své klasické poněkud švejkovské pozici. Protože cenový strop je uvalen jen na námořní přepravu ropy, Česko spolu se Slovenskem a Maďarskem zatím o své dodávky dopravované ropovodem Družba nepřijde. Podle české vlády by závislost na ruské ropě měla skončit nejpozději v roce 2025, až se dobuduje ropovod TAL – takže za vnitrozemské Česko problém klasicky vyřeší větší hráči.  Mimochodem Němci a Poláci přestanou ropu severní větví Družby dopravovat už letos. 

Rusko do letoška pokrývalo zhruba třetinu evropské potřeby ropy. Už nyní jej začaly nahrazovat kontrakty třeba s Norskem, Saúdskou Arábií i Spojenými státy.

Tereza Zavadilová, ekonomická novinářka

Teď se čeká, zda se k politice cenového stropu připojí Čína a Indie. Nejspíše se zachovají pragmaticky – podle své předpokládané potřeby ropy. Čínský průmysl letos trpěl přetrvávajícími pandemickými uzávěrami a pokud se rozjede, Čína si může s Ruskem vyjednat velmi slušné cenové podmínky. Západní embargo jí vlastně otevře prostor pro slevu, aniž by země musela ke stropu přistupovat – podobnou strategii by ostatně mohly přijmout i ostatní země. 

Ropné embargo je velký kompromis. Mělo by připravit Putina o příjmy a zároveň udržet trh s ropou stabilní a ideálně snížit ceny. Může se stát vzorem diplomacie, ale i průšvihem, to se teprve uvidí – podobný zásah do trhu každopádně ještě nebyl. Jenže na tahu je nyní Rusko.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Spustit audio