Tereza Zavadilová: Horečka už není, ale platy pořád rostou
Leckdo by řekl, že současná ekonomická situace nějak zvlášť uspokojivá není. Růst je spíš takový nerůst, pořád se mluví o hrozbě recese, inflace lidem v posledních dvou letech zdevastovala úspory a proti předpokladům neklesá tak, jak by mohla. Nemluvě o tom, že pandemie a hrozba dalších epidemií a válečné konflikty k náladě moc nepřidají.
Nic moc, ve srovnání s předchozími optimistickými cykly. V tom všem ale existuje paradoxní ostrůvek úlevy pro běžné domácnosti: během zhoršení ekonomického cyklu nevzrostla nezaměstnanost a ještě k tomu rostou mzdy.
Čtěte také
Ovšem zvyšující se mzdy donedávna fungující jako polštář před větší sociální pohromou teď působí jako faktor působící proti oživení vyspělých ekonomik. Rostoucí mzdy tlačí na růst cen a zvýšená inflace znemožňuje snižování úrokových sazeb centrálních bank, které by podpořilo ekonomiku. I v České republice rostou mzdy více, než se čekalo, jak naznačila Česká národní banka při posledním zasedání.
Totéž platí v Evropě. Růst mezd za první čtvrtletí podle odhadů převýšil čtyři procenta, přičemž v Německu dosáhl skoro pěti procent. Začátek roku bývá ovlivněn tím, že nabíhají výplaty nově vyjednané v kolektivních smlouvách, také odstupné pro propouštěné zaměstnance i jednorázové roční odměny. I tak to ale vypadá, že úroveň růstu mezd zůstane letos relativně vysoká.
Tam, kde lidská práce hraje prim
Čtěte také
A konec konců stále celkem vysoké jsou nárůsty mezd také ve Spojených státech. Tam sice tlak na výplaty postupně zpomaluje, přesto zůstávají sektory a povolání, kde je nárůst mezd vysoký – je to zdravotní a dětská péče, právníci a uklízecí služby.
A právě služby jsou tou oblastí, která začíná dělat velké starosti ekonomům po celém světě. Ačkoli všude slaví postupný pokles inflace do zvládnutelných vod mezi dvěma a třemi procenty, ve službách je inflace, tažená z velké části právě růstem mezd, daleko vyšší.
Aktuální údaje Českého statistického úřadu naznačují, že inflace ve službách je daleko nad pěti procenty, v některých segmentech dokonce kolem osmi procent. Tato inflace navíc nejeví sebemenší známky poklesu.
Čtěte také
Důvodů je celá řada. Ve službách obecně platí, že zde zatím stále ještě je velmi nízká automatizace – která dlouhodobě snižuje ceny zboží. Ostatně pořád to jsou služby, kde z podstaty věci lidská práce hraje prim. Ta zdražuje a zdražovat bude, zvláště taková, která nepůjde nahradit roboty ani umělou inteligencí. Na mnoha místech kvůli strukturálním změnám chybí lidi.
Ekonomové obecně vysoký růst mezd moc v lásce nemají. Přeplácení zaměstnanců totiž vede k většímu utrácení a roztáčí se ona obávaná mzdově-inflační spirála.
Přesto i oni chápou, že krutou inflaci, která hodnotu peněz snížila za pouhé dva roky o nějakých 30 procent, musí vyvážit růst mezd. Zvláště v Česku, kde za ony dva roky propadla životní úroveň nejvíc z celé Evropské unie a konvergence k západnímu světu se zastavila.
Rovnováhu mezi těmito dvěma pohledy vedle firem a zaměstnanců hledají centrální banky, které mají vyváženost cenové hladiny na starosti. Nemají to úplně lehké.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
