Petr Holub: Inflace skončila, zapomeňte
Někdy přijde opravdu dobrá zpráva a jednou z nich jsou čísla o lednové inflaci. Po dlouhé době není na dvouciferné úrovni, není ani okolo sedmi procent, ale tam, kde by ji chtěla mít Česká národní banka, tedy u dvou procent. Tato čísla nejsou samoúčelná. Upozorňují, že člověk už může zahodit veškeré obavy a strach, že na nějakou běžnou službu nebude mít peníze nebo že se mu znehodnotí vklady v bance. S penězi i životem teď může zacházet s větší volností.
Také proto lze pochopit, že se důležití představitelé exekutivy v čele s premiérem a guvernérem České národní banky hlásí k tomu, jak k nápravě ekonomických věcí přispěli.
Čtěte také
Svět je v pořádku také díky tomu, co děláme. Oslavy jsou jistě v pořádku, ovšem s těmi u příležitosti ukončení inflace je to stejné jako se všemi ostatními oslavami. Příliš snadno se při nich zapomíná na všechno, co se stalo předtím, hlavně pokud to byly nepříjemnosti.
Inflace skončila, zapomeňte. Ovšem kdo se nepoučí z těžkých časů minulosti, ten by se měl připravit, že se těžké časy budou opakovat.
Příležitost dělá inflaci
Zdejší společnost by neměla zapomenout na to, že tuzemská inflace byla v Evropě skoro nejhorší. Obecný důvod je nasnadě. Zdražování energií způsobilo, že se objevila takzvaná inflační příležitost. Té začali využívat nejen energetici.
Pokud se dříve odvažovali zdražovat o procenta ročně, teď si snadno mohli dovolit desítky procent. Leccos šlo vysvětlit drahými vstupy, často ale za tím byla pouze snaha navýšit zisk.
Čtěte také
Lze říci, že v tuzemském prostředí se byznysmeni ke svým zákazníkům chovali zvlášť drsně. Ve srovnání s rokem 2015 se podle Eurostatu o polovinu zvýšily ceny pouze v Estonsku, Litvě a v Česku, přitom takřka veškeré zdražení zajistila inflace z let 2022 a 2023. O něco lépe na tom byli Rumuni, hůře jedině Maďaři. Tím se Česko dostalo do nepříliš dobré společnosti méně stabilních ekonomik.
Sáhne si stát do svědomí?
Důvod je třeba hledat pouze v některých sektorech. Češi si často stěžovali na cenu potravin, ovšem nutno přiznat, že jídlo zdražovalo průměrným evropským tempem. Pohonné hmoty, další citlivá komodita, zažily ještě menší cenový růst než průměr kontinentu.
Asi největší selhání, pokud jde o ceny, naopak Češi zažili u elektřiny, jejíž cena vyrostla dvakrát, druhým největším tempem v Evropě. Na špičku evropského zdražování se dostaly i další služby pro domácnost, konkrétně vodné a zvláště stočné. Nápadně víc než jinde zdražovaly i další nezbytné komodity, konkrétně léky či služby, jako jsou například restaurace.
Za pozornost stojí, že často jde o státem regulované oblasti. Právě na tyto údaje by se nemělo zapomenout a hledat konkrétní vysvětlení, proč se právě u nich tolik zdražilo. Kromě ulehčení, že všechno zlé skončilo, by pak bylo možné také něco napravit.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
