Tereza Zavadilová: Donbas, uhelná pánev zašlé slávy
Centrem vleklého sporu mezi Ruskem a Ukrajinou i současné války na Ukrajině se stal Donbas, poměrně ošklivý průmyslový pohraniční region. Bývalo to centrum průmyslu už carského Ruska, byť jeho největší sláva dávno upadla.
Země na jihovýchodě Ukrajiny, kterou lemují města Luhansk, Doněck, Kramatorsk a Mariupol, byla přitom dlouho takovou zapomenutou krajinou – trvale se začala osidlovat až s průmyslovou revolucí před dvěma sty lety – mimochodem první velké město, nynější Doněck, tam kvůli rostoucímu ocelářskému byznysu založil nikoli Ukrajinec nebo Rus, ale velšský podnikatel.
Čtěte také
Pánev Donbas má slušné naleziště uhlí, také soli či plynu, postupně tam vyrostlo takové Ostravsko ruského impéria. S tím, že se do Donbasu stahovala spousta cizinců za výdělkem.
Donbas vyrostl na těžbě uhlí a až do druhé světové války byl nejdůležitější průmyslovou oblastí impéria. Komunisté pak začali rozvíjet průmyslové oblasti na Sibiři, takže jeho význam v celém svazu postupně poklesl. Pro Ukrajinu ovšem byl hlavním průmyslovým centrem.
Učinit Ukrajinu závislou na Rusku
Po rozpadu bloku patřil Donbas v samostatné Ukrajině k bohatým regionům: obstarával pětinu energie celé Ukrajiny, pětinu zásobování vodou, čtvrtinu průmyslové produkce a 35 procent těžby uhlí. Sídlila tam řada velkých firem jako DoneckSteel či Metinvest.
Čtěte také
To platilo do roku 2014. Po anexi nedalekého Krymu Ruskem se o oblast začali prát ruští separatisté s Ukrajinci. Během bojů se poškodila řada zařízení a do jejich obnovy se přestalo investovat, výroba i obchod byly zásadně zasaženy. Donbas se do roku 2014 podílel na HDP Ukrajiny zhruba 20 procenty, po konfliktu úroveň klesla na sedm procent. Miliony lidí z území utekly a surovinami bohatá oblast se propadla do ekonomické, ekologické i humanitární katastrofy, která vyvrcholila letos po začátku války.
Donbas má přesto pro obě země význam. Krym je s ruskou pevninou spojen pouze mostem přes Kerčský průliv, vybudovaný v roce 2018. Dobytím Donbasu včetně Mariupolu by Rusko získalo další důležitý přístav s napojením na Krym a Středozemní moře. Naopak Ukrajina by o svůj pátý největší obchodní přístav vůbec a největší v Azovském moři přišla.
Čtěte také
Putin napadl Ukrajinu poté, co vyhlásil nezávislost Luhansku a Doněcku. O toto území, donedávna z poloviny obývané etnickými Rusy, má eminentní zájem hlavně z nacionalistických důvodů – v projevu na Rudém náměstí oblast nazval původním carským jménem Novorossija. Nejen podle amerických tajných služeb hrozí, že konflikt bude trvat dlouho.
Nicméně je tu ještě jiný pohled. Akademik Guido Hausmann soudí, že na ekonomickém významu regionu teď už nezáleží ani tak Rusku jako Ukrajině. Protože válečným cílem Ruska je učinit Ukrajinu na něm trvale závislou – politicky, kulturně a ekonomicky. Což Ukrajina nechce, proto se nehodlá oblasti, nyní fatálně zničené, vzdát.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
