Tereza Zavadilová: Čínské akcie jsou skoro zadarmo, přesto drahé
Kapitálové trhy jsou jedním z pilířů klasických kapitalistických ekonomik. Jejich původní smysl je jednoduchý: podnikatel má nápad, chce podnikat, ale nemá peníze, tak jde prodat akcie své firmy na burze jinému, kdo peníze má a chce, aby se zhodnotily.
Trhu se účastní i řada jiných hráčů, jako jsou prostředníci a fondy, kteří se snaží přiživit, ale také tím vytvářejí likviditu, tedy dělají nákup a prodej akcií jednodušší. Takový je pak ideální trh. Jenže ve skutečnosti nic ideální není.
Čtěte také
Na akciovém trhu se desítky let pohybuje i Čína, která sama sebe definuje jako komunistickou velmoc. A poslední dva roky se jí toho moc nedaří, což platí i pro akcie. Takže když přes Bloomberg unikl plán vlády, že obchodování s akciemi svých podniků podpoří ekvivalentem šesti bilionů korun, ceny čínských akcií v euforii vystřelily vzhůru, jenže jenom nakrátko. Biliony sem, biliony tam, investoři Číně nevěří.
Čína udělala v posledních dvou třech letech několik zásadních chyb, které poškodily její ekonomiku uvnitř i v očích zahraničí. Nezvládnutá pandemie, politické zásahy v Hongkongu, státní perzekuce vlastníků velkých čínských firem včetně superúspěšné Alibaby, ztížení úpisu akcií čínských firem na zahraničních burzách, státem nezvládnutá realitní krize, slabý růst ekonomiky, eskalace napětí s Tchaj-wanem – a podobně. To vše vedlo k propadu cen čínských akcií, které jsou na pětiletém minimu.
Příslib budoucího růstu
Jestli se Čína pokouší bojovat se Spojenými státy o světovou dominanci v technologiích, diplomacii a vlivu, tak na trhu kapitálu jí to nejde. Zatímco váha čínských akcií v celosvětových indexech výrazně klesla, těch amerických naopak vzrostla. Sedmero nejcennějších amerických akcií, jimiž jsou Apple, Tesla, matka Googlu, Amazon, Microsoft, Zuckerbergova Meta a čipová Nvidia, denně ovlivňuje vývoj kapitálových trhů na celém světě. Pro Čínu prohra na celé čáře.
Čtěte také
Nejen to. Investiční fondy, které hledají vysoké výnosy, milují rozvojové země – protože ekonomika tam roste rychleji než ve vyspělých zemích, takže výdělky mohou být v krátké době vyšší. Dříve byla favoritem fondů Čína. Nyní investují mimo ni – například do Indie, Korey, Japonska či Tchaj-wanu.
Jenže žádná sláva to není – indický trh je proti čínskému nesrovnatelně menší a jeho akcie jsou kvůli této poptávce už teď předražené: Korea, Japonsko a Tchaj-wan jsou zase příliš vyspělé, tedy málo rostoucí. Čínské akcie jsou nyní velice levné a technologická vyspělost asijské velmoci dává příslib budoucího růstu.
Přesto je nedůvěra vůči Číně mezi investory příliš velká, než by zariskovali.
Analytici soudí, že ač balíček na podporu čínských akcií a částka šesti bilionů vypadá giganticky, na obrat trendu to stačit spíše nebude. Ten by přinesla větší vnitřní stabilita, otevřenost vůči zahraničí a skutečný ekonomický růst. A jistota, že tamní trh nedostane cukr, nebo bič podle toho, jak se ústředí zrovna zlíbí.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
