Tereza Engelová: Turecko vrtí psem

14. říjen 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Erdogan potřeboval zabrnkat na nacionalistickou strunu

„Otevřeme brány a vaším směrem pošleme tři a půl milionu uprchlíků,“ pohrozil evropským kritikům turecké ofenzívy na severovýchodě Sýrie prezident Recep Tayyip Erdogan.

Jeho výhružka mohla překvapit snad jen ty největší politické naivy. Setrvání necelých 4 milionů uprchlých Syřanů mimo hranice Evropy je oprátka, kterou si Evropská unie od Turecka nechala před 4 lety nasadit i kvůli vlastní neschopnosti shodnout se na společném postupu a tváří v tvář imigrační vlně jednoznačně jednat. Prezident Erdogan umí téma uprchlíků dobře využít v rozehrané politické hře a vlastně i musí.

Čtěte také

Erdoganova popularita v Turecku kvůli slábnoucí ekonimice i jeho diktátorským tendencím v posledních několika letech značně poklesla. Zásadním signálem v tomto ohledu pro něj byla jarní ztráta Ankary a největšího tureckého města Istanbulu, nad kterým a to i po opakovaných volbách získala kontrolu opozice.

Erdogan začal mít potíže i v rámci vlastní strany Spravedlnosti a rozvoje, kde se proti němu začali vymezovat někteří spolustraníci. Turecko se v průběhu celého roku potýkalo s téměř 20procentní inflací a 13procentní nezaměstnaností, přičemž míra nezaměstnanosti mezi mezi mladými Turky do 24 let je dokonce 25procentní.

Turecké HDP kleslo v tomto roce na úroveň roku 2010. Erdogan proto potřeboval zabrnkat na nacionalistickou strunu a ofenzíva proti Kurdům na severu Sýrie zněla v tomto ohledu nejlépe.

Hrozba další imigrační vlny

Druhým zásadním tématem se stali syrští uprchlíci, kterých Turecko přijalo necelé 4 miliony. Jakkoliv se Turecko zachovalo k prchajícím sousedům velmi štědře, přijalo jich nejvíc ze všech okolních států, těm, kteří se zaregistrovali, poskytlo bezplatnou zdravotní péči a dětem možnost školní docházky. Jenže válka trvá 8 let a soužití arabských sunnitů s Turky čím dál víc drhne.

Čtěte také

Protisyrský sentiment je v tureckých městech čím dál patrnější a prezident Erdogan musel ukázat voličům, že má plán. Do „mírového koridoru“, který chce ofenzívou v Sýrii vytvořit, plánuje podle svých slov přemístit million až dva syrských uprchlíků a jakkoliv to humanitární organizace odmítají jako krok proti mezinárodnímu humanitárnímu právu a zaznívají oprávněné hlasy, že v oblasti polopouště není infrastruktura ani podmínky pro život tolika lidí, přesto argument odsunu uprchlíků z Turecka funguje, zatím jak pro Erdogana doma, tak v EU.

Ta sice vydává provolání, jak s ofenzivou nesouhlasí a hrozí ekonomickými sankcemi, o běžencích kupících se u jejích hranic ale jakoby stále nechce nic slyšet. Jen za září dorazilo k řeckým ostrovům 10 258 lidí, to je za měsíc nejvyšší počet od roku 2016. Na 3 ostrovech se podle UNHCR tísní 30 tisíc uprchlíků s tím, že v táboře Moria na Lesbosu je situace tak tíživá, že 100 lidí musí sdílet jednu toaletu.

Pokud se evropští politici neproberou a nezačnou přijímat účinná opatření i pomoc nejen pro své členské státy Řecko a Itálii, ale nezintenzivní pomoc v tomto ohledu i vzhledem k Turecku, budou všechna provolání o nezákonném jednání prezidenta Erdogana k ničemu. A především hrozbu další imigrační vlny tím od sebe neodeženou.

Autorka je komentátorka serveru HlídacíPes

Spustit audio