Tereza Chaloupková: Rakouský lockdown číslo 2

Ačkoliv spolková vláda začala s omezováním pohybu lidí, gastronomie a služeb začátkem listopadu, sedm tisíc nově nakažených a první stovka zemřelých za 24 hodin v druhý den celostátního lockdownu dávají tušit, že Rakousko sice zatáhlo za nouzovou brzdu relativně včas, „zadarmo“ z toho ale určitě nevyvázne.

Čtěte také

Robert Schuster: Rakousko a teror aneb Konec „ostrova blažených“

Pokud byl někdy kancléř Sebastian Kurz pod politickým tlakem, tak je to právě teď. Opozice vládě vyčítá, že jejím jediným úkolem bylo zabránit zavedení druhého nouzového stavu a že v tom na plné čáře selhala.

Zavření škol a obchodů má jako poslední instance Rakušanům „zachránit Vánoce“. Samozřejmě má taky zabránit přehlcení zdravotního systému a navýšení počtu lidí vážně ohrožených průběhem nemoci. To ale výrazně populistický kancléř ve své rétorice nevyzvedává. Přišel naopak s prohlášením, které si podle reakcí kabinetu upekl trochu narychlo, nečekaně a sám.

Plošné testování na konci plánované celostátní karantény 6. prosince by mělo nejprve upřednostnit učitele, pak by se spustily školy a poté by byly na dobrovolné a bezplatné bázi otestovány na 4 miliony obyvatel Rakouska. Plošné testování antigenními testy ještě před Vánoci představuje obrovské organizační zatížení, ale i epidemiologické ohrožení.

Nejpřísnější politický účet

Rakušané, kteří se teď na dva a půl týdne zase mají zavřít doma, vycházet maximálně do práce, na nákup a potkávat jen jedinou osobu mimo svou domácnost, se současnými tvrdými opatřeními souhlasí nepoměrně méně, než tomu bylo při prvním lockdownu z jara.

Čtěte také

Tereza Chaloupková: Rakouský nefungující semafor ukazuje místy oranžovou

Je pořád nevyjasněné, jak samotné celoplošné testování má probíhat. Mluví se o vzoru Slovenska, kterému Bundesheer propůjčil své vojáky na výpomoc při personálně velmi nákladném testování. K tomu, aby byla informace kompletní, musí být každý test nejméně jednou v dalších pěti až deseti dnech zopakován.

To všechno představuje enormní zátěž, není ale ještě zcela jasné pro koho. Mluví se o vybudování 2 tisíc nových testovacích checkpointů a až 8 tisících nasazených vojácích. Říká se také, že ministr zdravotnictví Rudolf Anschober se k plošnému testování staví spíše skepticky.

Zdá se tedy, že zvládnutí nebo nezvládnutí druhé vlny koronaviru v Rakousku, ať už s pomocí masového testování, nebo bez, vystaví Sebastianu Kurzovi zatím nejpřísnější politický účet.

Čtěte také

Robert Schuster: Sociální demokraté dál dominují rakouské metropoli. Teď je čeká zvládnutí pandemie

Co se týče politiky lokální, rakouské hlavní město vede už desetiletí stejná strana – jmenovitě sociální demokraté. Po koaličních jednáních je jasné, že jim nově bude dělat koaličního partnera úplný nováček – až čtvrtá strana z říjnových voleb do zastupitelstva s názvem NEOS. Noví liberálové, kteří vznikli teprve před 8 lety, budou dělat koaličního minipartnera vídeňskému gigantovi.

Ten se právě pro ně rozhodl zřejmě s přihlédnutím na rozepře hlavně v oblasti dopravní politiky s bývalými koaličními partnery – vídeňskými Zelenými. Tato nová situace na vídeňské radnici jako by dávala stejně nejasné signály o zaručeném výsledku, jako celostátní strategie boje s koronavirem. Nezbývá to než zkusit a uvidíme. Jak Rakušané říkají, „mal schauen“.

Autorka je publicistka