AI dětem mění mozky. Budou z nich intelektuální mrzáci a sociální devianti, varuje Halík v debatě

„Změna technologie skutečně mění společnost. Mění civilizaci a za určitých okolností může změnit lidskou existenci,“ poukazuje katolický kněz Halík.

Čtěte také

AI spasitel? Náboženství k nám patří, myslíme tak i tam, kde by to nikdo nečekal, míní religionistka

Na technologické revoluci i evoluci společnosti se podílí především umělá inteligence. Zejména metoda strojového učení ovlivňuje uživatele sociálních sítí už přes deset let.

„Myslím, že to je ta hlavní společenská změna,“ upozorňuje zakladatelka iniciativy AI dětem. „Změna, která nastane v důsledku generativní umělé inteligence, je teprve na vzestupu.“

V kontextu lidské existence jde na takto pokročilou technologii nahlížet jako na vlnu, která se přežene. Tak pro sebe situaci nastiňuje režisér nové inscenace Dejvického divadla Tři zmrzlí, který AI popisuje jako entitu.

Čtěte také

Většina spisovatelů dnes používá AI, míní Kyša. Bažantová: AI upozaďuje osobní prožitek při tvorbě

„Myslím, že vzniká nějaké duchovno,“ zamýšlí se Šimák. „Navíc se k ní z mého pohledu chováme jako rodič, protože ji krmíme. Pokaždé, když napíšu nějaký prompt, tak si uvědomuji, že ji poskytuji živnou půdu.“

„Je třeba vědět, že je to nápodoba člověka,“ namítá katolický kněz a objasňuje, že umělá inteligence necítí, nemyslí a postrádá duši i empatii. Měli bychom tak rozvíjet především to, v čem AI lidi zastoupit nemůže.

„To je především etické chápání,“ zdůrazňuje Halík. „Ona nemá morální svědomí a tím se za určitých okolností může stát velice nebezpečnou.“

„Intelektuální mrzáci“

Zatímco v rukou vzdělaných, morálních a respektujících lidí má AI podle kněze obrovské výhody, jinde může výrazně uškodit. Digitální technologie mají negativní dopad především na děti, zdůrazňuje Halík.

Čtěte také

Sexting osmiletých, vygenerovaná nahota i sdílející rodiče. Výzkumníci popisují online život žáků

„Jestliže jsou tomu děti vystaveny bez toho, aniž by dostaly pedagogickou, psychologickou podporu, tak užívání vede k tomu, že z nich budou intelektuální mrzáci,“ varuje. „Budou z nich sociopati, sociální devianti a lidé s narušeným charakterem. U dětí to skutečně mění mozky.“

Pozitivním krokem je tak podle Halíka zákaz sociálních sítí dětem do 16 let, ke kterému jako první přistoupila Austrálie a plánují ho i další země včetně Kanady a Velké Británie.

„Nejde o to zakázat něco dětem, ale zakázat to těm, kteří produkují toxické věci,“ upřesňuje Halík. I podle Nečasové by odpovědnost měly nést samy platformy, které svými algoritmy zviditelňují často radikalizující obsah.

Čtěte také

Umělá inteligence jako psychoterapeut? Lidského odborníka nahradit nemůže, říkají studentky psychologie

„Myslím, že zákaz sociálních sítí je prostě poraženecký akt,“ upozorňuje. „Je třeba se zvednout, prásknout do stolu a říct: Platformy, dělejte to pro nás líp, protože my jsme vaši zákazníci a chtěli bychom to jiným způsobem.“

Závěrem proto upozorňuje na důležitost kritického myšlení, které by v dětech měla podpořit škola a naučit je vnímat obrovské množství informací v kontextu a souvislostech.

„Kritické myšlení vnímám jako komplex věcí, vědomého užívání, konzumování obsahů. Protože si myslím, že kriticky myslet, pokud konzumuji obsah pět hodin denně, není možné. Je to několik věcí dohromady,“ uzavírá zakladatelka iniciativy AI dětem.

Jaký vztah mají děti s chatboty? Prohlubuje umělá inteligence generační propast? A emancipovaly nás sociální sítě? Poslechněte si celou debatu v audiu na začátku článku. Moderuje Renata Kalenská.