Tereza Chaloupková: Rakouský nefungující semafor ukazuje místy oranžovou

26. září 2020

I v Rakousku se úměrně se zvyšujícím počtem případů koronaviru zvyšuje počet tiskových konferencí lidí zodpovědných za zvládnutí jeho řádění.

Hledají se cesty a způsoby, jak dostát plánům, které se tvářily smysluplně, tváří v tvář narůstajícímu problému ale ukazují své trhliny.

Čtěte také

Některé části Rakouska, například Vídeň a Innsbruck, svítí na interním rakouském semaforu od půlky září oranžově – to znamená logicky poslední předstupeň před červeným vážným ohrožením. Oranžová měla v původním plánu znamenat například přechod na distanční vyučování. To se ale nakonec nestane, děti chodí do školy dál.

I proto se dá pochopit zmatení obyvatelstva, které najednou neví, jak tolikrát avizovanou takzvanou Corona-Ampel – koronavirový semafor – číst. Samotní novináři upozorňují, že neexistuje skoro žádný novinový článek z posledních dvou týdnů, který by v souvislosti s protikoronavirovou politikou nezmiňoval slova jako „zmatení“ nebo „chaos“.

Testovat za každou cenu

Původní přístup ke zpomalení viru by se dal vyjádřit heslem „testovat, testovat, testovat“.  To bylo hlavní značkou například vídeňského preventivního plánu. S příchodem podzimu jsou, zdá se, testovací kapacity přeci jen velmi napnuté. V současné době se čeká pět až sedm dní na odebrání vzorku a až po něm mohou pracovníci zdravotní telefonní linky začít trasovat kontakty. Čím déle toto trvá, tím těžší je vysledovat, odkud nákaza pocházela, a najít společného jmenovatele.

Čtěte také

Ještě před dvěma týdny se dal takto dostopovat zdroj 50 až 70 procent infekcí, dnešní čísla už mizí pod hranicí 50 procent – to celou efektivitu preventivního testování velmi snižuje, dokonce znemožňuje. V rakouském parlamentu se tento týden odhlasoval speciální koronazákon, který by dával legislativní rámec případnému lockdownu a který přesně specifikuje hranici nezcizitelné osobní svobody, i za pandemické situace.

Aktuální situace se má tak, že některé spolkové země (například Salcbursko a Tyrolsko) zavírají podniky už o desáté večerní. Ve Vídni je sice možné sedět v podniku do jedné hodiny ranní, pohybovat se po něm ale je nutno s rouškou a při vchodu nechává konzument své údaje pro případné trasování.

Sto tisíc testů za předešlý týden byl dosavadní rekord v počtu otestovaných. Že to přeci jen jde a stát má k dispozici zdroje pro rozsáhlé a efektivní testování, ukazují například plošné rychlotesty před první přednáškou vídeňské hospodářské univerzity nebo při přijímačkách na vídeňskou hlavní univerzitu. Základní a střední školy mají mít nově také přístup k takzvaným kloktacím rychlotestům. A od školy ke škole bude jezdit speciální testovací autobus. Zdarma přístupné jsou i takzvané drive-in testovací silnice.

Německo a Holandsko aktuálně varují před cestami do Vídně, Vídeň varuje před cestami do Prahy

Koronavirový semafor měl vnést do koordinace opatření jasnost, přinesl ale spíš jenom půdu pro vnitropolitické potyčky a výtky jednotlivých spolkových zemí vůči větším městům a obráceně. I tak ale počet nově nakažených denně nepřekročil prozatím tisíc případů napříč celou republikou. Vedle Vídně je to hlavně Dolní Rakousko, které v této statistice vyniká.

Rozhodovat regionálně specificky je postup i v mnoha jiných případech pro Rakousko typický, jednotlivé spolkové země tu disponují určitou politickou autonomií. Jenže když začala být s postupujícím zářím a otevřením škol patrná mírná nervozita, zasáhnul shůry kancléř Kurz a systém regionálního rozhodování na základě semaforu de facto poslal k ledu. Političtí komentátoři v Rakousku to kvitují s lítostivým povzdechem. Tak komplexní problém by pro své umístění na velmi tenkém ledě rozhodně zasloužil depolitizovat. Praxe ale ukázala, že je to v konečném důsledku vždy veskrze politické rozhodnutí.

Autorka je spolupracovnice ORF

autor: Tereza Chaloupková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.